Průmyslový vodovod z Dolních Zálezel
byl postaven v roce 1942 pro zásobování studenou vodou
hydrogenačního závodu v Záluží (Sudetenländische Treibstoffwerke,
závod pro hydrogenaci hnědého uhlí), protože v té době nebyl k
dispozici žádný jiný dostatečný zdroj vody. Od roku 1969 zásobuje
tento vodovod tzv. chladící vodou (pro ochlazovaní páry v chladících
věžích) jen elektrárnu v Ledvicích, cca 20 km dlouhým podzemním
potrubím. Původní potrubí až do Záluží bylo přerušeno těžbou v dole
Bílina. Záluží od té doby zásobovala voda z nově postavené Flájské
přehrady v kombinaci s vodou z Bíliny.
Z řeky Labe teče voda přívodním potrubím pod hlavní silnicí do
betonových jímek voda. Přes vstupní hradítka a hrubé česle se voda
dostává dál do objektu do tří odkalovacích a sacích komor mezi sebou
vzájemně propojených. Jelikož budova je původní z roku 1942
(přestála bez úhony i všechny povodně), je i ovládání hradítek
původní, tedy na ruční pohon. Ke každé sací komoře patří dvojice
čerpadel, která jsou stejně jako jímky, dole v podzemí. Každá
dvojice čerpadel má jiný výkon, takže obsluha může podle potřeby
(kolik je potřeba odeslat dále vody) řízeně regulovat objem vody od
230 do 2600 m3 vody za hodinu. Hladina v podzemních jímkách je rovná
hladině v řece Labi. Z jímek se potom voda pomocí výtlačných
čerpadel dostává společnou výtlakovou rourou do kopce, do
vyrovnávací nádrže Dubice (Dubický kopec - 358 m). Hladinu v dubické
nádrži hlídají měřící plováky, které ovládají již zmíněná čerpadla,
která do nádrže podle potřeby dodávají vodu potrubím ve skále o
délce necelého kilometru a převýšení 200 metrů s výkonem skoro 2
MPa. Tlak v potrubí je stále kontrolován a udržován aby nedošlo ke
zpětnému rázu v potrubí. Z dubické podzemní nádrže o objemu cca 500
m3 potom jde voda gravitačně samospádem až do elektrárny v Ledvicích.
Samozřejmě vše je také o komunikaci operátora z Ledvic s operátorem
zde v přečerpávací stanici, tedy o aktuální předpokládané spotřebě
vody. Nad dubickou nádrží je z dálky viditelná, tzv. přelivná věž o
výšce cca 40 metrů, z čehož je nad zemským povrchem jen 12 m. Panují
názory, že je to "odvzdušňovací" věž, tak to ale není. Tato věž
slouží v případě dočasného přeplnění podzemní nádrže (ta má vlastní
přepad se zpětným odtokem do Labe) než doběhnou čerpadla jako
dočasná nádrž - naplní se vodou a pak zase pomalu odtéká, tedy něco
jako klasický vodojem. Potrubí vedoucí až do Ledvic měří 20 km s
převýšením 100 metrů. Do Ledvic přichází voda pod tlakem 1MPa.
Kameninové potrubí s příměsí železa s klasickým hrdlovým spojem o
průměru 1 metr je uloženo zhruba 2 - 3 metry pod zemským povrchem a
je stejně jako budova přečerpávací stanice původní. Na trase se
nachází přibližně padesát servisních bodů - revizní, odkalovací a
odvzdušňovací šachty. Suverénně nejstarší dílo tohoto druhu u nás
vybudovali převážně francouzští dělníci (za pomoci vězňů) a do
provozu bylo odevzdáno v roce 1942. Do dnešní doby je zde vše
původní, kromě čerpadel. Budova v Dolních Zálezlech několikrát
přečkala bez úhony povodeň. Plánuje se rekonstrukce, ovšem ta se
bude týkat především nové střechy, oken, fasády a dalších dílčích
oprav. Fotografie z vnitřku budovy Vám samozřejmě z pochopitelných
důvodů poskytnout nemůžeme.
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022