BÝVALÁ DRTIČKA
KAMENE NAD
VELKÝM BŘEZNEM

Pokud nevíte kam na odpolední vycházku, nabízíme Vám zhruba 4 kilometrový okruh nad Velkým Březnem k bývalé drtičce kamene, což je poměrně neznámé, skoro až tajemné místo, o kterém se mnoho neví. Celá vycházka měří necelé čtyři kilometry a je vhodná svým terénem i pro kočárek.


mapka výletu

Naše procházka začíná u dvojice podchodů pod železničními tratěmi na děčínském konci Velkého Března poblíž Muzea Československého opevnění (otevřeno v sezóně). První podchod je pod železniční tratí vedoucí do Děčína, druhý podchod je pod,dnes již soukromou železniční tratí z Velkého Března do Zubrnic (zrušená železniční trať Velké Březno - Útěk s odbočkou do Verneřic). Vystoupáme nějakých třista metrů pěkně tvarovanou roklí a vzápětí odbočíme vlevo vzhůru po zelené turistické značce. Pokud byste na výlet vyráželi s kočárkem (ano jde to, cesta je v pohodě), je lepší začít cestu u železniční stanice Velké Březno rovnou po zelené značce, je to však cca 1,5 km zacházka.

     
     

Poměrně široká zpevněná cesta se zde vine vzhůru po úbočích rozsoch "Kočičího vrchu - 525 m". Po zhruba kilometru a něco, kdy se můžeme kochat jak dílčími výhledy do labského údolí jak pěkně tvarovanými skalními výlevy po pravé straně, dojdeme do místa, kde levou stranu silnice se strmým srázem, začně lemovat silniční svodidlo. Chvíli po té dojdeme na větší plácek (na kterém se v pohodě otočí nákladní vozidlo) a zároveň k místu, kde se po levé straně při pohledu zpět na cestu odkud jsme přišli, nachází vyvýšenina, na kterou když vstoupíte, zjistíte, že se skládá z více pahorků dělených od sebe příkopy různých hloubek. Toto místo je na mapách označeno jako "Pustý zámek", zbytky hradu z přelomu 13. a 14. století.
Od Pustého zámku opustíme značenou turistickou trasu a dáme se v podstatě "rovně" z pohledu cesty po které jsme přišli. Cesta vede zprvu pěkně z kopce a už po stopadesáti metrech narazíme na dvě studánky / prameny kousek od sebe. Té první se říká "U Pustého zámku", po staru pak "Lagneův pramen", druhé zas mnohem lidštěji "Kája". První ze studánek, pocházející zřejmě z roku 1860 (oprava v roce 2014) je oproti druhé, mnohem mladší, v lepším stavu, jsou zde i hrnečky a voda je opravdu dobrá. "Kája" má trošku méně vydatný pramen a tak se zde zřejmě nenapijete.

     
     
     

Následující skoro kilometr cesta vede převážně po vrstevnici, tedy jen s mírným stoupáním či klesáním. Jistě po své pravé ruce brzy uvidíte točící se cestu, po které jste vystoupali až k Pustému zámku. Zhruba v půlce tohoto úseku na úbočí Kočičího vrchu (525 m) spatříte vlevo nad Vámi výrazné kuželovité skalisko - "Kočičí skálu" a jakmile o kousek dál cesta zatočí za výběžek Kočičího vrchu, už po chvíli dojdeme k "pozůstatkům" drtírny kamene. Tato železobetonová chátrající stavba, doplněná o budovu transformátoru, je tak trošku záhadou. Na rozdíl od podobných staveb třeba v Krušných horách, o kterých na internetu kolují přímo romány a tisíce rádobyuměleckých fotografií, historie této drtírny kamene ukryté v lesích jižně od železniční stanice Velké Březno, je zatím velkou neznámou. Doslova a do písmene. Můžete hledat hodiny na internetu a krom pár fotografií a kusých informací nenajdete zhola nic.

     
     

Můžeme zatím jen spekulovat s následujícími informacemi ;-) Už od konce 18. století je v kopcích nad Velkým Březnem zmiňována těžba jak uhlí (mezi obcemi Byňov a Zálezly) a na mapách z roku 1842 se objevuje na rozsoše Magnetovce zvané Kočičí hlava (zákres "Berwerk Frasche" neboli "Báňský závod Fráž", kde se v letech 1793 - 1936 dobývalo uhlí a čedič. Podobný zákres, i když bez názvu, se objevuje i 300 m severovýchodně, tedy v místě nad zbytky drtičky kamene. V historii obce Velké Březno se pak lze dočíst, že v roce 1917 byl mezi živnostmi evidován i jeden kamenolom, tedy je možné že se jedná o tento Berwerk Frasche, jehož byl součástí drtič kamene, který byl po zpracování dopravován dolů k železnici a dále ke svým kupcům. O způsobu dopravy k železnici opět nikde ani zmínka, v linii mezi železniční stanicí a drtírnou jsou však v lese patrné na několika místech staré železobetonové patky, možné pozůstatky nákladní lanovky pro kamenivo.
Můžeme se jen domnívat, že v letech 1937 - 1938, kdy podle architektů Václava Šulce a Josefa Jirouška, začal II. Armádní sbor, pod velením kpt.pěchoty Emila Kolonera, stavět vojenské opevnění v úseku 03 Ústí nad Labem, resp. tzv. "řopíky", byl kámen z tohoto (nejen) velkobřezenského kamenolomu používán právě pro vojenské stavební účely. Z plánovaných 36 řopíků jich bylo postaveno 28, z nichž se do dnešních dnů zachovalo 27 (20 prvosledových chránících železniční trať a silnici mezi Ústím a Děčínem a 7 druhosledových, chránících železnici z Velkého Března směr Úštěk). Ovšem nic netrvá věčně a stavět obranné linie proti třetí říši v době, kdy toto území bylo k oné říši připojeno, bylo najednou kontraproduktivní. V roce 1939 byl provoz kamenolomu a drtírny opuštěn. Každopádně po roce 1945 nikde ani zmínka.
Až si prohlédneme drtírnu kameniva a opodál stojící památný buk s obvodem 4,9 metru a výškou bezmála 30 metrů, vydáme se z kopce dolů k Březnu. Jakmile se ocitneme na okraji louky, vydáme se cestou po naší pravici a sejdeme mezi zástavbu rodinných domů (ul. Na Vyhlídce). Při první možnosti odbočíme vpravo (po zelené značce) a dojdeme do míst, kde jsme se na začátku procházky (cca 300 m) vydrápali na cestu z rokle vedoucí od dvojice železničních podjezdů. Seběhneme roklí a krátkou, cca čtyř kilometrovou procházku máme za sebou. Podle časových (a jiných možností) si ještě můžeme prohlédnout Muzeum Československého opevnění na "Labské cyklostezce" či horní zámek Velké Březno.

     
     


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
17.4.2020

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: