JULIOVA STEZKA
(Julius Steig)
Naučná stezka Větruše - Vrkoč

Čtyři a půl kilometru dlouhá naučná stezka z Větruše přes Vaňovský vodopád až k úpatí Vrkoče, s devíti informačními panely o botanice, krajině, ekologii, geologii a historii, byla obnovená v roce 2006. Celou dobu vede po zelené turistické značce (první část cesty společně s červenou značkou - tzv. Solní cesta), ze které nabízí několik vyhlídkových míst do Labského údolí s masívem Vysokého Ostrého, hrad Střekov i Střekovská zdymadla.

Poté co byla v roce 1884 zbudována cesta z Vaňova k vodopádu a dále k Nebeským schodům, byla Horským spolkem Ústí (Gebirgsverein Aussig) 1985 vybudována i turistická cesta na Větruši. V roce 1908 pak byla vystavěna turistická cesta mezi Větruší a Vaňovským vodopádem s odbočkou přes "Humboldtovu vyhlídku" "Humboldtovou roklí" k "Nebeským schůdkům" kterým se zde úplně původně říkalo "Podhorské schody". Ještě na Větruši kousek za zrcadlovým bludištěm najdete mohylu věnovanou památce dlouholetému předsedovi tohoto spolku, Karlu Eichlerovi. Poslední část stezky, respektive odbočka na vyhlídku na skalním útesu Vrkočské skály, byla zbudována v rámci vojenského cvičení vojáci rakousko-uherské armády v roce 1916, na což upozorňuje, dnes už bohužel špatně čitelný pamětní kámen, umístěný u odbočky na vyhlídku kousek od Vaňovského vodopádu.

Cesta zprvu mírně stoupá k zahradní kolonii pod Soudným vrchem (Gerichtsberg), nad níž je značená odbočka k Humboldtově vyhlídce. Bohužel od vyhlídky dnes už cesta nepokračuje, i když zde původně byla (tzv. Podhorské schody) a klesala Humboldtovou roklí až do ulice "Nebeské schůdky". Vyhlídka nabízí pěkné pohledy jihovýchodním směrem na hrad Střekov a zdymadla. Bohužel dnes už zde není ani cedule, pouze ztrouchnivělá lavička a ohniště.
Cesta dále pokračuje k rozcestí na "Soudném vrchu" (310m) s dílčími výhledy hlavně severním směrem na hřebeny Krušných hor a část města od Dobětic po Klíše. Soudný vrch je z části nezalesněný čedičový vrch, resp. severní rozsocha Ořechovky (386 m), která se táhne až k ústí Bíliny do Labe na Větruši. Na zalesněném východním svahu klesajícímu dolů k Labi je tzv. Humboldtova rokle, jejíž svahy tvoří čedičové tufy a čediče. Tudy od Labe kdysi (ještě v šedesátých letech 20. století) vedla další turistická stezka k Větruši okolo pískovcovo-čedičového opuštěného lomu.

     
     
     

Juliova stezka odtud pokračuje po převážně listnatém úbočí východního svahu Ořechovky (Nussberg). Ještě ale než vstoupí do lesa, můžete cca 200 metrů severně od rozcestí spatřit (a navštívit) jeden z mnoha po okolí rozesetých řopíků (železobetonové vojenské opevnění). Následující dva kilometry vedou převážně po vrstevnici s malým stoupáním na úrovni zdymadel. Upravená cesta překonává strmé rokle, kterými se při jarních tání sněhu valí voda dolů k řece. Bohužel už nenabízí úžasné výhledy jako při svém vzniku, kdy zde svahy nebyl ještě v takové míře zalesněny. Nabízí však zajímavé skalní útvary, dílčí vyhlídky a zastavení s informačními tabulemi. Potkat můžete dokonce i "zapomenutý" sloup elektrického vedení.
Na svahu Hraběcího vrchu (459 m) dojdete k rozcestí "Nad Vaňovem", kde se zelená značka kříží se žlutou, vedoucí od Střekovských zdymadel, která dále pokračuje vzhůru tzv. Nebeskými schody do Podlešína (cesta od Zdymadel k Vaňovskému vodopádu byla vybudována v roce 1884, v roce 1888 pak bylo vybudováno její pokračování "Nebeskými schody" do Podlešína). Odtud je to již jen kousek k Vaňovskému vodopádu na Podlešínském potoce, který zde vytvořil překrásné kulisy - mohutné sloupy rozpukané v kolmých čedičových stěnách, v jejichž nejnižším místě padá strmě druhý stupeň vodopádu a tříští se nahromaděné balvany. Horní stupeň vodopádu odtud není vidět a vězte, že se k němu nebezpečnými místy ani nechcete plahočit. Obzvláštní krásou dokáže vodopád své návštěvníky nadchnout zejména v období mrazů, kdy voda zamrzá a vytváří tak efektní scenérii. Bohužel právě mráz v zimě je na vině častého řícení kamenů a to nejen zde u vodopádu, ale v podstatě po celé délce Juliovy stezky.

     
     
     
     
     
     
     
     
     

Vyvrcholením Juliovy stezky je pak nedaleká Vrkočská vyhlídka. K rozeklanému výběžku čedičového útesu nad Vaňovem vede cesta z roku 1916 odbočkou kousek pod Vaňovským vodopádem. Teto útes, který je je severovýchodním výběžkem Vrkočského vrchu (441 m) je doslova světoznámý díky svému vějířovému či paprskovitému uspořádání nejen na čelní stěně útesu. Skála byla vytvořená vystupujícím žhavým magmatem v puklině ve starších horninách na konci sopečného období, s puklinami, rýhami i několikabokými sloupky čediče. Z vyhlídky Vás čekají krásné výhledy jak směrem na Ústí přes zdymadla a Střekov, přes protější masív Vysokého Ostrého, městské části Brnou a Vaňov až po Vaňovský vrch a tzv. "Čertovu jizbu".
Z míst, kde se odbočovalo k vyhlídce, pokračuje cesta dolů do Vaňova do Čajkovského ulice k patě Vrkočské skály, kde je i poslední informační tabule naučné stezky. Cca 300 metrů odtud je na hlavní silnici (musíte podejít trať) je zastávka MHD "U vodopádu", odkud můžete jet autobusem až do centra města. Můžete ale klidně pokračovat dále po zelené značce až k zastávce "Kotva", kde je nejen stejnojmenná restaurace (u níž kdysi končila jedna z linek ústeckých tramvají - více najdete v místopisu pod odkazem Vaňov) a je zde i přístaviště lodních linek, sezónní přívoz do Brné a autobus MHD.


     
     
     
     

Procházka z Ústí nad Labem k Vaňovskému vodopádu (11-2012)

Naučná stezka Větruše - tzv. Juliova stezka

Humboldtova vyhlídka >>>

Vaňovský vodopád >>>

Hraběcí vrch - 459m >>>

Podlešínský potok a Čertův mlýn >>>

Vrkočský vrch - 659 m & NPP Vrkoč
Vyhlídka Vrkoč >>>

Větruše >>>

Vaňov >>>

Přístaviště Ústí n.L. - Vaňov >>>


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
11.5.2020

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: