PRŮČELSKÁ ROKLE
(Prutschel Gorge)

V obci Němčí pramení "Prudký potok", přítok mnohem méně vodnatého Průčelského potoka, který západně od obce klesá s velkým převýšením mezi svahy Skřívánčího a vrchu a Trpasličích kamenů do Průčelské rokle, aby se v Brné zaústil do řeky Labe. Na svém cca 3 km dlouhém toku (vč. slití s "Průčelským potokem" překonává převýšení 450 m se spádem. Prudký potok zde vytvořil ohromné dílo - prořízl si cestu až k Labi (vodopády na něm už dávno zanikly) a díky jeho síle, kdy dokázal před sebou hrnout masy kamení, vytvořil v ústí do Labe nánosové území (kužel),na němž dnes stojí obec Brná. Na jeho toku najdeme místy poničenou potoční navigaci - kamenné stěny určující tok koryta, kamenné jezy, mosty - vše toto bylo vybudováno ve dvacátém století jako ochrana před valícím se kamením a písku korytem potoka, který v srpnu 1925 zničil několik domů jak v osadě "Průčel" tak v samotné Brné a přinesl sebou více jak 4000m3 kamení a písku.

Koryto potoka v Průčelské rokli vytvarovalo dech beroucí podívanou. Klesáte-li strmou stezkou od obce Němčí, po levé straně můžete pozorovat skalnaté výběžky Skřivánčího vrchu, po pravé pak masívu Trpasličích kamenů, kterému se v těchto místech říká "Bixův háj".  Stěny po obou stranách jsou jakoby divoce roztrhány, vytvářejí fantastické útvary kolmo nad propastí střídající se se suťovými polemi. Ale nezapomeňme ani na "Průčelský potok", ten pramení ve strži mezi Trpasličími kameny a Širokým vrchem. Líny potůček (v závislosti na srážkách) se zde prodírá až na hranu tzv. Výřích skal (vysoké skalní stěny nad Průčelskou roklí tvořící zakončení masívů Širokého vrchu a Trpasličích kamenů). A právě z horní hrany Výřích skal "padá" zřejmě nejvyšší vodopád českého středohoří (a zřejmě i druhý nejvyšší v ČR) - skoro 50 metrů padající po nepřístupných kaskádách o osmi stupních na "Průčelském potoce". O kus níže na bezejmenném potůčku "padá" další zdejší vodopád, tzv. "Průčelský", který se nachází asi dvacet metrů nad naučnou stezkou "Pod Vysokým Ostrým", která sem přichází vrchem od ústeckého Střekova. Výří skály ale nabízejí mnohem víc - horolezecké stezky i dvě jeskyně (Medvědí brloh a skluzavku). Zajímavá je i proměna klimatu v rokli, kdy dole u potoka panuje spíše chladné podhorské klima, které svědčí chladomilných druhům rostlin a živočišných druhů jako například mloku skvrnitému. Naopak v horních částech nalezneme teplomilné druhy rostlin. Průčelská rokle je navíc mineralogickým nalezištěm zeolitů a pyroxenů.

Masív Skřivánčího vrchu má dva vrcholy a právě jeho druhý vrchol "Modřín" má na svém svahu nad Průčelskou roklí (blíže k Brné) několik suťových polí, které v zimě tzv. "dýmají" - z hlubin země zde na povrch vystupují srážející se teplé vodní páry. Zde, vysoko nad Průčelskou roklí na svahu Modřínu začíná "území" označované jako Čertova jizba (jméno podle jednoho z vrcholů Labského údolí), právě pro mikroexhalace, které si lidé v dřívějších dobách vysvětlovali poněkud jinak (odtud název jizby). Těsně před začátkem Brné, pod místem kde se slévá Průčelský potok s Průdkým stávala malá osada  "Průčelí" (Prütschel). Konec rokle nad Brnou pak zleva ohraničuje "Modřín" a z pravé strany pak rozsocha Malého Ostrého, zvaná "Pytlík". Oblast "Brné" je dobře prosluněná a chráněna před severními větry a v minulosti byla hodně "posetá" ovocnými sady (hlavně sady Pytlíka). Ostatně ovocné sady se nacházely i před vstupem do rokle na okraji Němčí.  Bohužel noví obyvatelé (po vysídlení těch původních po roce 1945) po roce 1948 většinu stromů pokáceli a posléze nechali zarůst lesním porostem.

Průčelská rokle (stejně jako ostatní rokle této části středohoří) by Vás neměly nechat chladnými. Pokud do nich jednou vstoupíte, poznáte středohoří (velká část turistů vnímá jako středohoří spíše pásmo sopečných kuželů mezi Lovosicemi a Mostem) i z jeho dobrodružnější stránky. Najednou neobdivujete ladné siluety ladných kuželů, ale nacházíte se přímo pod nimi, v jejich sevření. Bez luk a polí. Pohled z rokle "vzhůru" k nebi, Vám mnohdy až zatočí hlavu, obvzláště v období vegetačního klidu, kdy se očím ukážou mnohdy až fantastkní výjevy skalních masívů a suťových polí v divoce rostoucí vegetaci. Turistická stezka (v trase současné zeleně značené cesty KČT) z Němčí do Brné byla vybudována v roce 1900 ústeckým Horským spolkem - Gebirgsverien.

Pokud se vydáte do Průčelské rokle, učiňte tak autobusem na lince Ústí nad Labem - Rýdeč, kterou se dostanete do zastávky Malečov - Pohoří. Odtud vystoupáte asfaltkou až do Němčí. Po cestě si můžete odskočit na Kuklu či k pomníčku "spadlého letadla". Projděte Němčí a na jeho konci si můžete ještě odskočit na "Skřivánčí vrch a Modřín". Po zelené značce se nechte vést Průčelskou roklí až do Brné. Pokud chcete zaskočit k Průčelskému vodopádu, musíte zhruba ve dvou třetinách rokle přejít přes potok a vydat se zpět vzhůru po naučné stezce (viz. Průčelský vodopád). Na Výří vodopád si vyčleňte jiné dva výlety (k horní a dolní části vodopádu). Zelená značka značka Vás dovede až na stanici autobusu MHD, kterým se vrátíte do města. Můžete ale po zelené značce pokračovat až na zříceninu hradu Střekov, což jsou necelé čtyři kilometry. A ještě upozornění - cesta Průčelskou roklí v úseku Němčí - Průčelí, není pro kočárky či tůru s malými dětmi. Rovněž pro cyklisty je tento úsek více než nevhodný. Každoročně je část rokle nepřístupná veřejnosti kvůli hnízdění hnízdění sokolů stěhovavých a výrů velkých (většinou březen - červen).

Průčelskou rokli s Výřími skalami, jedno z nejmalebnějších středohořských údolí vůbec, můžete spatřit i z několika vyhlídek na druhém břehu Labe - z Vaňovské skály, od Josefínky neboz moravanských Skalek, vidět jí ale můžete i za jízdy po I/30 mezi Dolními Zálezly a Vaňovem. Určitě zajímavou informací je i to, že zdejší rokli si zamiloval i spisovatel Karel May, jenž zde čerpal inspirace pro popis divoké přírody ve svých dílech.

Průčelská rokle - geologická charakteristika

Průčelská rokle - rozhlas.cz

Každoroční omezení vstupu do části Průčelské rokle

Průčelskou roklí na Němčí

Naučná stezka pod Vysokým Ostrým z Brné na Střekov

Každoroční uzavírka Průčelské rokle

Zaniklý mlýn pod Průčelským vodopádem

Zaniklá obec "Průčel"

Horolezecký průvodce Výřími skalami

Foto Průčelského a Výřího vodopádu

     
     
     
     
     
     
     
     

Průčelský vodopád >>>

Výří vodopád >>>

Výří skály >>>

Čertova jizba >>>

Skřivánčí vrch & Modřín - 625 m >>>

Němčí >>>

Brná >>>

     
     
     
     
     
     
     
     


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
10.11.2020

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: