"Výstražný
trojúhelník" je správný název pro tuto součást povinné výbavy každého
motorového vozidla. Občas ho můžete zahlédnout například na dálnici,
jak stojí
kousek za
porouchaným
vozidlem.
„Občas” píšu záměrně, protože v mnoha případech u vozidla stojícího
na okraji silnice nebo dálnice trojúhelník chybí. Těžko říct, zda je
to tím, že řidič o jeho existenci nemá ponětí nebo neví k čemu se
používá či
spíše tím,
že mu jeho použití
připadá
nudné a zbytečné. V mnoha případech pak trojúhelník v autě úplně
chybí. Každopádně je to smutné.
Řidič vozidla,
které je trojúhelníkem povinně vybaveno, jej musí užít po dobu
nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle
nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost,
jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních
komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl
pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve
vzdálenosti nejméně 50 m, resp. na dálnici
nejméně
100 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to
okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno výstražným
světelným zařízením, musí ho řidič užít nejméně po dobu, než
výstražný trojúhelník umístí na vozovce. (§
26 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích).
Každým rokem přibývá počet automobilů na našich dálnicích a narůstá
objem tranzitní nákladní dopravy. Čím víc
automobilů tedy jezdí na dálnicích, tím větší hrozí i riziko vzniku
dopravní nehody. Řidiči často bývají
z hustoty provozu nervózní,
na jejich reakcích se podepisuje i stres ze
zaměstnání, únava
i například velice nebezpečné
rozptylování se pomocí
různých elektronických
mobilních zařízení.
Díky tomu jsme svědky stále
častějších dopravních
nehod zaviněných nepozorností
či únavou. Porucha na vozidle se kvůli tomu
může stát při nedodržení
základních pravidel
bezpečnosti i smrtelnou pastí.
Podívejme se, co přesně máme udělat pokud se nám
porouchá automobil přímo na dálnici. Předně musíme zachovat klidnou
hlavu hned na začátku a neměnit dramaticky směr jízdy. Pokud nám
tedy přímo nevybouchne jedna z pneumatik, neupadne kolo či náprava.
Věřte, že i s prázdnou gumou se dá plynule dojet a zastavit na
krajnici. Co se prázdné pneumatiky týče, já osobně bych raději
obětoval ráfek i gumu a dojel s varovnými světly po krajnici co
nejdále to půjde, ať už třeba na nebližší exit nebo alespoň do
míst, kde nejsou svodidla a můžu zajet co nejvíce ke kraji, třeba i
do zeleně. Nezapomeneme tedy dát znamení o směru jízdy, plynule
zajet na krajnici a co nejplynuleji zabrzdit a ihned zapnout varovná
výstražná světla.
Ideální
je samozřejmě dojet až k nejbližší SOS hlásce, odkud můžete (pokud
je hláska funkční) zavolat na linku pomoci - sedí zde vyškolení
dispečeři, kteří se Vám pokusí na dálku pomoci. Pokud sami
nenáhlásíte na linku 158 nebo asistenční službu ŘSD - 800 280 281,
že stojíte s poruchou na dálnici, podle předběžného odhadu za Vámi
vyšlou světelnou šipku, kterou vaše vozidlo označí jako překážku
provozu na dobu nezbytně nutnou.
Obléct si výstražnou vestu je nutností ještě před vystoupením
z vozidla - vždy si tedy rozmyslete, kde jí budete v autě uchovávat.
Poté co nejdříve opusťe vozidlo pravými dveřmi, pokud Vám brání
například svodidla, vystupte levými, ale nezapoměňte se ujistit, že
Vás někdo hned nesrazí. Základním pravidlem je dostat zbytek posádky
(mnohdy ženu a děti) do bezpečí, tedy do bezpečné vzdálenosti od
vozidla, nejlépe za svodidla. Někdo možná namítne, že třeba v zimě
by mohla být venku dětem zima. Pamatujte tedy, že vozit někde v
kufru v
igelitce nějakou deku vůbec není od věci.
Ihned po opuštění vozidla posádkou vyndejte výstražný
trojúhelník, který umístěte ideálně aspoň 200 metrů za vozidlem.
Teprve potom začněte přemýšlet co udělat dál. Dobrým tipem na to,
abyste trojúhelník později nezapoměli na krajnici (což bývá častou
příčinou toho, že řidiči v autě trojůhelník nemají) je položení jeho
obalu na sedadlo spolujezdce.
Vraťte se k vozidlu, samozřejmě za svodila a pokud jste tak již
neučinili, volejte Asisteci ŘSD nebo Policii ČR abyste jí oznámili,
že tvoříte překážku silničního provozu. Pak už je jen na Vás a
poruše co bude dál - jestli kamarád, odtahovka nebo asistence.
Bohužel, na našich dálnicích se setkáváme v mnoha
případech s absolutní ignorací těchto základů bezpečnosti. Nejenže
lidé vůbec nevystoupí z auta, ale ani se neobtěžují označit vozidlo
výstražným trojúhelníkem. V lepším případě prostě jen pustí varovné
blikačky a tím je pro ně problém vyřešen. Ano, někdy se stane, že
vozidlo "bylo" označeno trojúhelníkem, ale hned ho nějaký řidič
přehlédl a rozšmelcoval. To se bohužel stává a člověk v tu chvíli
děkuje bohu, že to odnesl jen ten trojúhelník a ne vaše vozidlo.
Jezdím po dálnici denně minimálně 100 kilometrů a dnes a denně vidím
odstavená auta na krajnici a jen minimum jich je řádně označeno. A
to i za snížené viditelnosti nebo tmy.
Proto prosím neberte nikdy tyto situace na lehkou váhu, každou
chvíli se stane, že například unavený řidič kamionu přehlédne i
velkou světelnou šipku a celou jí rozšmelcuje. V případě odstaveného
osobního vozu by to mělo zcela jistě fatální následky. Proto nikdy
nepodceňujte tyto pravidla.
Alb Albrecht I 2017 |