V podstatě na jihovýchodním okraji
Sokolého hřebene táhnoucího se od Velkého Března až k Homoli u Panny se
rozkládá malá vesnička Bláhov. Poprvé je zmiňována jako majetek
Hroznaty Tepelského v roce 1167. Od dalšího majitele, Bleha z
Třebušína pak zřejmě obec dostala své jméno. Majitelů se pak
vystřídalo mnoho. Obyvatelstvo bylo skoro stoprocentně německé
národnosti a ti co neměli dobytek a vlastní pole, museli většinou za
prací dojíždět. Poválečný odsun německého obyvatelstva se na obci
podepsal. Malá dosídlenost obce pak vedla k demolicím několika domů
a k vyplnění vzniklého prostoru zahrádkářskou kolonií s chatkami,
čímž se vlastně z tradiční zemědělské obce, stala obec víceméně
rekreační. I přes to vše se v Bláhově dochovalo několik budov s
tradičními prvky lidové architektury, na návsi přežila díky místním
i kaplička z roku 1865 (oprava 1996) a socha sv. Prokopa, jenž sem
ale byla přemístěna z Vítova.
Bláhov není průjezdnou obcí. Obcí prochází zelená turistická trasa z
Velkého Března do Proboštova a hypotrasa z Pláně do Litoměřic.
Severozápadně nad obcí na zeleně značené turistické trase přes Pláně
na Velké Březno se nachází
chráněný buk.
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022