Býčkovice - Dálnice D8 & okolí

BÝČKOVICE
(Pitschkowitz)
okres Litoměřice, Ústecký kraj

Na samotné hranici CHKO České středohoří nedaleko Litoměřic, na dohled od současné i bývalé císařské silnice z Litoměřic do České Lípy, se rozkládá obec Býčkovice. Prvním písemně doloženým majitelem byl "Hroznata z Ovence" (český šlechtic, zakladatel premonstrátského kláštera v Teplé, na konci 19. století prohlášeném Papežem Lexem XIII. za "blahoslaveného"), který je věnoval (spolu s dalšími obcemi na Litoměřicku) roku 1197 tepelskému klášteru. Pro členy řádu kláštera však byla vzdálenost velkou překážkou a tak klášter obec nejdříve pronajali řádu německých rytířů. Později v roce 1233 při trojsměně mezi premonstráty, královnou Konstancií a řádem německých rytířů už byly Býčkovice právě v držení řádu německých rytířů (se zástavním právem tepelského opata, který se ho však v roce 1277 vzdal), kteří si zde začali budovat vlastní komendu (sídlo řádu). Díky nim se staly Býčkovice jednou z nejvýznamnějších center mezi řádovými komendami v rámci Čech, s velkým chovem domácích zvířat a vývozem obilovin. Jenže pak přišla bitva u Grunwaldu, ve které řád německých rytířů v roce 1410 prohrál boj s koalicí polsko-litevskou a nastává konec slávy zdejší komendy. Panství se ujímá Herš z Vrutice a přes Bohuše z Valovic se dostává k Vartemberkům. V roce 1421 v období tzv. husitských válek, přitáhl do kraje Jan Žižka se svým vojskem božích bojovníků aby dobil Litoměřice. To se ovšem nepovedlo a Žižka se na čas usadil v nedalekém Třebušíně, kde si nechal zbudovat na vrchu Kalich svůj hrad. Po porážce husitů v roce 1433 se opět vrátili Vartemberkové, kteří zde vystavěli v první třetině 16. století tvrz. Po husitských válkách přišlo špatné období - hospodářský úpadek, neúroda, pokles počtu obyvatel, hladomor, epidemie moru ... Majitelé Býčkovic se začali rychle střídat, ves byla rozdělena na několik statků (každý s jiným majitelem). Až na začátku třicetileté války se tyto díly v roce 1618 dostaly do majetku Adama Jiřího Kostomlatského z Vřesovic, který vlastnil sousední Velký Újezd.Býčkovice byly opět sjednoceny a od roku 1623 v držení Radslava Kostomlatského. Na začátku 17. století pak byly Býčkovice připojeny k Ploskovickému panství (Velký Újezd naopak přešel do rukou Litoměřických Dominikánů), čímž býčkovické panství zaniká. V polovině 18. století zde byla vystavěna fara, která se dochovala do dnešních dní (dnes kulturní památka). Vybudování císařská silnice (dnešní I/15 Litoměřice - Zahrádky) v roce 1812 jižně pod obcí k Velkému Újezdu, obci velmi prospělo a již kolem roku 1830 byly považovány za malé městečko s vlastními trhy. Vlastní školu vystavěla obec v roce 1848, železniční trať z Lovosic a Litoměřic na Českou Lípu byla zprovozněna v roce 1898. Železniční zastávka, která byla společná i pro obec Ploskovice se až do roku 1961 jmenovala Ploskovice - Býčkovice (Ploschkowitz-Pitschkowitz). Místní obyvatelstvo, které bylo až do nuceného vysídlení po skončení II. světové války převážně německé národnosti se pro svou obživu zabývalo především ovocnářstvím, zelinářstvím (hlavně pěstování řepy), chmelařstvím, nad obcí byly vinice a chovem dobytka. Historicky k obci patří samoty "Luční Mlýn" u křižovatky se silnicí I/15 jižně od obce, "Obora" severovýchodně nad obcí, samota u zámeckého parku Ploskovice, samota u železniční stanice Ploskovice, i osada "Leopoldův mlýn" severně od obce. V roce 1963 byla k Býčkovicím připojena i obec Velký Újezd (jižně pod silnicí I/15). V obci se zachovala fara a mnoho starých budov i sakrálních památek. Nedochoval se však kostel Povýšení sv. Kříže (silně poničený byl odstřelen v roce 1965) a několik starých domů, které pro svojí zchátralost zanikly.

Klikněte pro zvětšení obrázku