Habří / Dálnice D8 & okolí

HABŘÍ
(Haberzie)

část obce Řehlovice
okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj

Ač byla ves ležící u staré lužické cesty do Saska založena už někdy v 10. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1198, kdy je spolu s několika okolními obcemi přiznaná Oseckému klášteru. Další zmínka pochází z roku 1334, kdy patřila k panství v Roudnici nad Labem. Jen o tři roky později už byla v držení hradu Kyšperk (v majetku pražských biskupů). Dalšími majiteli byli Jan a Jiří Horovi z Ocelovic, po stavovském poslání pak ves skončila v rukou říšského vicekancléře Petra Jindřicha ze Strahlendorfu a na Chlumci. V roce 1643 bylo Habří vypáleno vojáky generála Piccolominiho táhnoucího proti švédům. V držení Chlumeckého panství pak obec zůstala v podstatě až do roku 1787, kdy jako součást Trmického panství patřila pod obec Řehlovice. Ostatně i v současnosti je osadou obce Řehlovice. Po druhé světové válce došlo k odsunu většiny německy hovořících obyvatel obce, která se pak přestal rozvíjet a časem byla dokonce zbořena část domů na západní straně návsi. Od roku 1986 se Habří nachází na území ochranného pásma bezprostředního okolí legendami opředeného místa vztahujícího se k osobě Přemysla Oráče.

Obdélníková barokní zděná kaple Nejsvětější Trojice na návsi byla vystavěna v roce 1783. Nástavba zvoničky byla provedena kolem roku 1900. Zvonička má konchou zaklenutou niku, v níž bývala socha sv. Floriana. Jako řada ostatních sakrálních památek začala po roce 1945 chátrat. Opravy se dočkala v roce 1980 a to i přes fakt, že byla v roce 1966 vyškrtnuta ze státního seznamu nemovitých kulturních památek (na základě tehdejších těžebních záměrů). V roce 2001 byla opět prohlášena za nemovitou kulturní památku a v roce 2003 byla znovu vysvěcena. Ztracenou sochu sv. Floriána nahradila socha sv. Jana Nepomuckého z území postiženého těžbou uhlí.

Klikněte pro zvětšení obrázku

Vesnička Habří se nachází na v sevření tří vrchů (Hradiště, Jedovina a Rovný) necelý kilometr a půl severozápadně od obce Řehlovice. Dopravní spojení obstarává linkový autobus z Ústí do Řehlovic, od kterých je od roku 1985 dělí rychlostní čtyřproudá silnice, která v současnosti plní funkci dálničního přivaděče z Teplic k dálnici D8. Původně byla vybudována jako náhrada za silnici II/253 mezi Ústím nad Labem a Přestanovem (křižovatka I/13 a II/253), která měla být v prostoru Hrbovic a Chabařovic přerušena těžbou velkolomu Chabařovice. Zároveň měla sloužit jako dálniční přivaděč Teplic z již tehdy připravované dálnice D8. K přerušení silnice II/253 však nikdy nedošlo, neboť odpor obyvatel Chabařovic si po roce 1999 vynutil zastavení těžby ve stejnojmenném velkolomu.

Severně nad obcí u vrchu Jedovina od roku 1977 začínala měsíční krajina Chabařovického lomu, která na dlouhou dobu výrazně až fatálně narušila překrásnou krajinu Českého středohoří ve směru na Chabařovice. Ač těžba dávno skončila a proběhla i revitalizace celého území a v roce 2009 se slavnostně otevřela první cyklostezka (č. 3009) vedená územím vnější výsypky bývalého lomu s napojením na Habří kolem Jedoviny jakožto první etapa, která se následně postupně měnila v závislosti na pokračovaní prací na rekultivaci. Ale to všechno už je minulostí a dnes se rekultivovaným terénem kolem nově vzniklého jezera Milada a dále přes Habří můžete v pohodě pohybovat jak na kole tak pěšky (i když značené cesty pro turisty tu zatím nejsou žádné). Lákadlem pro turisty v okolí Habří by mohly být opět vrchy Jedovina (s ruinou staré kaple na vrcholu) a Hradiště s přírodní rezervací. Jenže chybí patřičná propagace, turistické značení a v neposlední řadě i vůle a ochota vyčistit vrchol Jedoviny tak, aby opět po letech poskytoval kdysi tak věhlasný kruhový výhled na České středohoří, uhelnou pánev i Krušné hory.

Klikněte pro zvětšení obrázku