HORNÍ TÝNEC
(Ober Tenzel)

část obce Třebušín
okres Litoměřice, Ústecký kraj

Horní Týnec by se dal charakterizovat jako nepravidelná zástavba mohutných hospodářských usedlostí soustředěné převážně kolem malé návsi u křižovatky cest (dnes silnice Býčkovice - Lovečkovice). Několik mohutných staveb stojí i na jihovýchodním okraji (směrem k Dolnímu Týnci) a to vše je doplněno o další domkářskou a chalupnickou zástavbu. Mohutné domy zde byly postaveny převážně v klasicistním, postklasicistním a eklektickém slohu. Oba Týnce se rozkládají v pomyslné "horní pravé nožce" písmene "Y", jenž nejlépe vykresluje tvar tzv. "Třebušínské kotliny" a jsou vtěsnány pod ochranu okolních vrchů - Plešivá, Soudný kámen, Malé Sedlo, Sedlo a Litýš. K Hornímu Týnci náleží i osada Zadní Nezly, shluk cca dvanácti domků a chatek položených podél přístupové cesty na severozápadním úpatí vrchu Vraný, která sem ale vede od severu a ne od Týnce, jak by dalo předpokládat (samozřejmě cesta z Týnce sem vede, jen není sjízdná pro automobily). Tato původně zemědělsko-ovocnářská obec seskupená kolem esovité zatáčky dnes patří správně spadá pod sousední 2,5 km vzdálený Třebušín. Historické záznamy uvádějí, že v sedmnáctém století byl Horní Týnec (spolu s Dolním, kde byl i Mlýn) díky svým velkým lučním porostům, zásobárnou sena záhořanského dvora a zároveň i místem, kde se v hojném počtu choval dobytek. Dům s číslem popisným 1 (bývalá rychta) je názornou ukázkou architektury zděných domů v Českém středohoří - celá budova byla stavěna naráz, včetně ozdobné fasády, což je mnohem cennější než podobné fasády zhotovené mnohdy až s deseti či dvacetiletým zpožděním. Po odsunu německých obyvatel a dosídlení obyvatelstvem novým se už obec dál nijak nerozvíjela. Několik staveb zmizelo zcela, u některých byla jejich původní podoba "poškozena" modernizací a přestavbami. Soubor mohutných hospodářských stavení si však naštěstí zachoval svůj mimořádně působivý vzhled.

Nedávno byla víceméně dokončena revitalizace návsi včetně osazení litinového zábradlí kolem zrekonstruovaného křížku, nového osvětlení návsi, nového povrchu, parkovacích stání, stání pro kontejnery a čekárny autobusové zastávky. Dílo se podařilo a i částečné opravě budovy čp.1 (bývalé rychty / hostince), působí střed obce s jedinečnou architekturou zdejších mohutných stavení nebývale kultivovaně. Obcí prochází zeleně značená turistická značka a díky autobusové zastávce bývá východiskem pro výlety jak čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří Sedlo, tak na nedaleký vrch Soudný kámen se zdaleka viditelným stejnojmenným skalním útesem. V okolí jistě stojí za návštěvu i tři opomíjenější vrcholy Plešivá, Soudný kámen a Malé Sedlo.

           
           
        
        

Historické foto Horního Týnce

Příběh Hornotýnecké rychty

Renovace návsi v Horním Týnci

Obnova návsi v Horním Týnci spěje do závěrečné fáze (04-2021)

Horní i Dolní Týnec spolu nejprve tvořily zřejmě jeden celek, poprvé písemně zmiňovaný v roce 1222. Mezi první majitele lze zařadit mimo jiné i třeba Vyšehradskou kapitulu, Chotěšovský klášter či Řád německých rytířů z nedalekých Býčkovic. V době husitských válek byly oba Týnce pod správou Zikmunda z Vartenberka, resp. jeho hradu Litýš. Zřejmě v roce 1615 kupuje Radslav Vchynský, majitel panství Zahořany a v té době už i majitel Dolního Týnce, obec Horní Týnec od Felixe Častovce Kaplíře ze Sulevic jako součást dlužných pohledávek. Po jeho smrti v roce 1619 se Horní Týnec (spolu s Dolním Týncem a celým Zahořanským a Tašovským panstvím) jako součást jedné z částí dědictví dostal do rukou jeho nejmladšímu synovcovi Oldřichovi (syn jeho bratra Jana). Jenže Oldřich byl stejně jako jeho bratři "aktivní" v čase stavovského povstání proti habsburkům. Zemřel už ale během povstání v roce 1620 a jeho majetek byl zkonfiskován. Jenže i tehdy fungovaly známosti a věrnost a tak "Vilém Vchynský", kterému byl též zkonfiskován majetek, dostal díky spřízněnosti s rodem Trčků i dobrého vztahu s Albrechtem z Valdštelna nakonec milost a nakonec navrácena i většina zkonfiskovaného majetku jeho dvou bratrům. Roku 1628 mu byla císařskou rezolucí navráceno i panství Zahořany a Tašov po bratru Oldřichovi. Jenže "známost" s Albrechtem z Valdštějna byla nakonec Vilémovi osudná. Byl totiž společně s Valdštejnem zavražděn v Chebu a tak byl jeho majetek včetně Zahořanského panství (dále jen ZP) opět zkonfiskován. ZP a s ním oba Týnce zakoupil císařský plukovník Václav Zahrádecký, svobodný pán ze Zahrádek. Jenže zřejmě neměl dostatek finančních prostředků a tak ZP prodal v roce 1636 hraběti Jindřichu Šlikovi, toho času jednoho z nejbohatších mužů království, který rok na to odkoupil i panství Ploskovice. Jenže opět ne na dlouho. ZP ještě patřilo po jeho smrti jeho synovi Františku Arnoštovi, který je však v roce 1652 prodal "Johanu de La Croon". Jeho smrt v roce 1665 rozpoutala střídaní majitelů ZP. Během 40 let se totiž v držení vystřídalo několik dědiců z rodu Croonů. V roce 1708 získává Zahořany (spolu s oběma Týnci, Třebouticemi, Řepčicemi, Lovečkovicemi atd.) polní maršál Jiří Benedikt, svobodný pán Ogilvy. Po jeho smrti prodala jeho žena veškeré majetky (18 vesnic) císařské dvorské komoře. Jenže už v roce 1808 kupuje panství velkovévoda Ferdinand, který v té době již vlastnil sousední Ploskovické panství. Následně byla obě panství administrativně spojena v jedno. V roce 1841 se pak předposledním majitelem Zahořanského panství stal toskánský velkovévoda "Leopold II". O pět let později se pak posledním majitelem stává hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Království českého, který nově nabité panství spojil se svým panstvím ve Velkém Březně. Obce Horní a Dolní Týnec včetně osady Peklo, tak až do konce vrchnostenské správy v roce 1848 patřily od roku 1615 neustále do majetku panství Zahořany.

Křížek v Horním Týnci

Kříž na návsi

Kříž u silnice směrem na Lovečkovice

Socha sv. Jana Nepomuckého na rozcestí u Dolního Týnce

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na rozcestí u Dolního Týnce

Zaniklá zděná kaple v Horním Týnci

Bývalý hostinec s kovárnou, čp.1


        
        
        

Soudný kámen - 546 m >>>

Plešivá - 492 m >>>

Malé Sedlo - 541 m >>>

Třebušín >>>

Lovečkovice >>>

Kalich - 536 m >>>

Sedlo - 726 m >>>

Zpět na přehled turistických cílů

POSLEDNÍ AKTUALIZACE
30.12.2023

Stránky jsou provozovány za laskavého přispění: