KUNDRATICE
(Kundratitz, Kundratec)
část obce Hlinná
okres Litoměřice, Ústecký kraj

Kundratice jsou malebnou vesničkou rozloženou v malebném lokalitě sevřené mezi svahy Varhoště, Homolky, Holého vrchu / Lysé hory a Obecní hory, kde přechází ráz krajiny z nížiny do podhůří. V dolní části obce (410 - 430 m) se dodnes dochovaly objekty bývalých statků i se stodolami, o něco výše pak menší chalupy a domky, v horní části obce (470 - 505 m) se dodnes zachovala původní vila Juliuse Lipperta či empírová hájovna. Název obce je odvozen od osobního jména Kundrát a znamená Kundrátův – tedy dvůr. Nejstarším dohledatelným majitelem obce je Vyšehradská kapitula (písemný záznam z roku 1387). Ke konci první půlky 15. století, kdy končily husitské války, se staly majetkem pánů z Roupova, následně, zřejmě už od roku 1620 byly součásti statku Keblice, vlastněného až do konce patrimoniální správy královským městem Litoměřice. V roce 1848 stálo v Kudraticích 28 domů, v nichž žilo 155 německy mluvících obyvatel. V letech 1869 - 1910 používala obec název "Kundratec", do roku 1960 byla s přestávkami (samostatnost) osadou obce Tlučeň, do roku 1980 částí obce Hlinná, do roku 1990 pak částí města Litoměřice. Od roku 1990 je pak částí obce Hlinná. Po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce, se nepodařilo obec opět osídlit. Řada stavení tak začala chátrat a některé musely být strženy. Některé objekty byly využívány k rekreaci pracujícího lidu. Naštěstí vísku před zánikem zachránil rozmach chalupaření, jemuž hlavně lidé z velkých měst přišli na chuť už koncem padesátých let. A rekreační bydlení má v Kundraticích dodnes navrch před hrstkou stálých obyvatel. Aspoň náznak starých časů opět připomínají pastviny pro ovce v jižní části obce pod Lysou horou.

        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        

     

V polovině 19. století začali, pro zdejší příznivé klima i malebnost hrázděných a srubových stavení, obec a nejbližší okolí objevovat turisté. V roce 1867 zde začala přijímat první návštěvníky Villa Jindřiška, penzion s restaurací vystavěný v horní části obce s krásným výhledem, vyžívaný též jako vzdušné lázně. Začaly vznikat i první značené cesty pro turisty, například cesta z Kundratic přes Machu do Sebuzína (Mariánská cesta / Marienweg) vedoucí kolem již zaniklé kaple "sv.Marie / Marienkapelle" či "Hvězdová cesta / Sternweg" též přes Machu do Sebuzína. Když pak v roce 1891 členové  Litoměřického spolku pro České středohoří (Leitmeritzer Mittelgebirgs-Verein) vystavěli na vrcholu Varhoště první dřevěnou rozhlednu, či spíše dřevěný vyhlídkový ochoz umístěný mezi pěticí vzrostlých dubů, proudili sem turisté ze všech stran. Většinou pěšky, často přitom i využívajíc parolodě brázdící Labe mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem, ale někteří třeba v povozech, jezdících sem na přání, hlavně z Litoměřic. V roce 1912 byla přes Kundratice vyznačena i tzv. "Hadovka/ klikatá cesta / Schlängelweg", dálková turistická trasa mezi Litoměřicemi a německým městečkem "Wehlen" (dle návrhu prof. Müllera a pod vedením Středohořského spolku Litoměřice (Leitmeritzer Mittelgebirgsvereine) ve spolupráci s Horským spolkem Aussiger, Horským spolkem pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz) a Horským spolkem pro Saské Švýcarsko (Gebirgsverein für die Sächsische Schweiz).

Okolí Kundratic, kde mimo jiné pramení i jeden z přítoků Tlučeňského potoka, se nachází mnoho zajímavých turistických cílů. Rozhodně si přes tuto malebnou vesničku naplánujte výlet. Například Lysá hora, tyčící se jihovýchodně nad obcí, je velice oblíbeným místem, kde nejeden fotograf vyčkává na svou "zlatou hodinku", Varhošť severně nad obcí je zase místem, odkud z nejvyššího patra rozhledny zahlédnete řeku Labe postupně na osmi různých místech. Z Kundratic můžete po staré cestě (dnes zeleně značeno) vyrazit na Krkavčí skálu, Lenocha, Machu a Poradní skálu nebo třeba po žluté na Trabici či Plešivec ... možností se nabízí spousta ;-)
 

VILLA MARIA
(Vila Juliuse Lipperta)

Na jižním svahu Varhoště si nechal někdy kolem roku 1884 vystavět honosnou neorenesanční vilu jeden z vlastivědných historiografů, Julius Lippert. Zdejší místo si nevybral náhodně, už jako profesor na litoměřické reálce (1863-1870) si zdejší dramatickou krajinu Českého středohoří zamiloval. I když zamýšlel pokračovat ve své popularizační a vědecké práci, nezůstal zde dlouho, už v roce 1888 se odstěhoval do Prahy, kde se stal poslancem Říšské rady, od r. 1897 byl náměstkem nejvyššího zemského maršálka. S ženou Malvínou měl tři děti. Vila však zůstala v majetku rodiny i poté, protože se zde po sňatku s ústeckým obchodníkem Henrichem Lumpem usadila jeho dcera Marie, po které i vila dostala jméno. Ta zde žila až do své smrti v roce 1946. V dobách, kdy zde sídlili manželé Lumpeovi, měla vila krásně upravenou zahradu s parkovou úpravou. Po její smrti propadla vila státu. Jako svou chalupu si jí poté uzurpoval Ladislav Kopřiva (a to až do roku 1963, kdy byl vyloučen z KSČ), člen předsednictva i sekretariátu ÚV KSČ, ministr národní bezpečnosti ve vládě Antonína Zápotockého, podílel se i na politických procesech. Následně vila sloužila dlouhá léta jako rekreační zařízení různých podniků, jejichž doménou rozhodně nebyly investice do údržby a oprav vily a tak není divu, že po roce 1989 začala už nevyužívaná a opuštěná vila chátrat a nebýt známého česko-německého baviče Felixe Holzmanna, který jí zakoupil a nechal zrekonstruovat, dopadla by zřejmě stejně jako nedaleký bývalý pension Jindřiška /Henriettesruhe. Dnes patří jeho potomkům.

Lippertova Vila

Vila inspirovaná německou středověkou architekturou je velmi romantickou stavbou (06-2012)

Málokdo tuší, že základy dnešní zoologické zahrady, respektive jejího předchůdce "Lumpeparku" byly položeny právě v Kundraticích. Dcera Juliuse Lipperta Anna, si totiž vzala v roce 1894 za muže Heinricha Lumpeho, bohatého ústeckého obchodníka a mecenáše, jehož velkým koníčkem bylo ptactvo. A tak není divu, že svažitá zahrada a okolí Villy Marie byla časem plné ptačích budek. Jenže pro jeho plány s okřídlenými živočichy zde bylo málo místa a tak zakoupil pozemek na rozhraní Mariánské skály a Krásného Března a v roce 1908 zde založil první přírodní ptačí rezervaci ve střední Evropě. Kromě ochrany ptactva se Lumpe pokoušel i o trvalé usídlení stěhovavého ptactva ve své rezervaci, resp. navykat jej na zdejší podnebí. V geologicky i botanicky zajímavém ptačím parku se nacházela například i umělá jeskyně pod kamennou replikou malého hradu (Jindřichův Hrádek / Heinrichsburg), perníková chaloupka, keramické pohádkové postavy z dílny Ferdinanda Maresche (majitel továrny na keramiku), želví terárium, srnčí obora, skleníky s teplomilnou florou...  Park, jenž byl bezpochyby první zoologickou zahradou na území Českého království, byl veřejnosti otevřen v roce 1914 a brzy se stal známým po celém Rakousko-Uherském mocnářství. Po jeho smrti za nevyjasněných okolností v roce 1936 v lázních Eichwald (Dubí), převzal Lumpepark jeho synovec Alfred Lumpe (sám Heinrich byl bezdětný), který se o něj staral až do poválečného vysídlení německého obyvatelstva v roce 1945. Jeho žena Marie zemřela v Kudraticích v roce 1946. Každopádně právě jeho ústecký Lumpepark, jehož počátky se lokalizují právě do Kundratic, daly základ vzniku poválečné ústecké zoologické zahrady, která se tak může těšit zajímavou historií.

VILLA HENRITTENSRUHE
(Hotel Pesion Henriettensruhe / Vila Jindřiška)

        
        
        

Ve výšce 515 m byl v roce 1867 podle návrhu významného litoměřického stavitele Ignaze Antona Gaubeho vystavěn Pension Henriettensruhe v horském stylu. Pro počátky turistiky v Českém středohoří bylo jeho otevření velkým přínosem. Za občerstvením sem proudili davy výletníků i zájemci o několikadenní pobyty, které Jindřiška nabízela v dobovém tisku, kde se prezentovala jako "Höhenluftkurort am Fusse des Aahorstes / Vzdušné lázně na úpatí Varhoště". Krom upravené zahrady pensionu a krásných výhledů, lákala k zastavení i česky hovořící obsluha. Na dobových pohlednicích lze sledovat i měnící se názvy / majitele restaurační nemovitosti (viz. obrázky). Ve svahu pod hotelem byla artézská studna v malém dřevěném pavilónku zdobeném bohatou dřevořezbou s vodním pramenem. Po odsunu německy hovořících obyvatel hotel sloužil zřejmě jako rekreační středisko. Opět se do soukromých rukou dostal po roce 1989, kdy ovšem jeho majitel nestačil již velmi zchátralou a dřevomorkou prolezlou stavbu zachránit. Ke konci 20. století musel abýt bohužel stržena (cca 1996-1997), čímž přišlo České středohoří o další střípek zdejší jedinečné architektury.


        
        

A rozhodně si přečtěte úryvek z turistického průvodce z roku 1872
... přes louky a pole a stinným lesem na horský hřeben, za kterým, jak si myslíme, leží opravdový klenot české nízké pohoří letní středisko *Kundratitz. Zde je třeba zmínit, že z Mentau se také dostanete na horu Hradisken, která se vyznačuje krásným panoramatickým výhledem. Nicméně, jak jsem řekl, naším cílem je Kundratitz. Po půlhodinové túře severně od Mentau vidíme vilu „Henriettenruh“ třpytící se mezi lesními stromy a brzy po naší poněkud namáhavé procházce odpočíváme ve stínu lesa přímo u vily. Do Kundratic se můžete dostat i z druhé strany Litoměřic po silnici přes Pokratice do Hlinay, přičemž Skalitz i Mentau se držte vpravo. Když jsme se posilnili, vcházíme na terasu vily a osvěžujeme si srdce překvapivě krásným výhledem, který si odtud můžeme užít. Před očima se nám otevírá krajinářský obraz, který si nelze představit jako krásnější nebo velkolepější; Více než třicet kuželovitých horských vrcholů nízkého pohoří s otcem "Milleschauerem" uprostřed se zvedá do voňavého éteru, zatímco v popředí je Tlutzner Thal, obklopený zelenými lesními plochami, s tisíci ovocných stromů, z nichž svůdně vykukují a rozprostírají se střechy měst Kundratitz a Tlutzen. Vskutku je to nádherně krásné, tato krajina a znovu a znovu pohled jako opilý bloudí po těchto půvabných výjevech, kterým se již brzy nic nevyrovná. Kundratitz je rok od roku stále populárnější jako letní letovisko a rodiny z Drážďan, Berlína, Prahy atd. zde tráví několik týdnů léta v klidném ústraní. Vyhlídkou, ke které se z Kundratitz dostanete za něco málo přes půl hodiny, je *Wache, horský výběžek pod Warhorschtem, s nádherným výhledem do údolí Labe. Další procházkou z Kundratitz je dlouhá díra nebo Höllengrund, skalnatý útes vpravo od silnice do Tschersingu. Do vesnice Tschersing se dostanete z Kundratitz za ¾ hodiny. Odtud vede romantická údolní soutěska do Elbethalu směrem na Sebusein. V okolí se dá prozkoumat řada velkolepých lesních výletů, které jsou samozřejmě ještě méně známé a cizinci je bez průvodce nemohou navštívit. Zde zmíníme Neuhof, vyhlídku Tetschner a vesnici Babina ...

ZANIKLÁ LESNÍ KAPLE SV. MARIE U KUNDRATIC
(ehemalige Marienkapelle bei Kundratic)

Na jihozápadním úbočí Varhoště, asi čtyřista metrůvýchodně od Villy Marie, stávala kousek nad cestou ve svahu zděná lesní kaple zasvěcená Panně Marii, uvnitř které byla studánka. Podle fofografií, které se naštěstí dochovaly, se jednalo o krásnou stavbu se zvoničkou v malé věžičce usazené na dřevěné střeše. Ke kapli vedlo široké dřevěné schodiště, za kaplí stála půlkruhová ochranná zeď. bohužel kaple se dnešních dnů nedochovala, srovnal jí se zemí jeden ze zdejších lokálních sesuvů půdy.

Zaniklá kaple Panny Marie

     

    
Hlinná >>>

Varhošť - 638 m >>>

Obecní hora u Kundratic - 487 m >>>

Krkavčí skála - 445 m >>>

Čeřeniště >>>

Zpět na přehled turistických cílů

POSLEDNÍ AKTUALIZACE
14.1.2024

Stránky jsou provozovány za laskavého přispění: