(Lellowa)
část obce Žalany
okres Teplice
Ústecký kraj
Malá vesnička Lelov, usazená do malebné středohořské krajiny jižně od Žalan. Jižně nad vsí se vyrůstá několik středohořských vrchů - Lelovský (385 m), Vraní (406 m), Teplický (444 m), Střední (503 m), Dlouhý (526 m) a Bílský vrch (546 m), tvořících přirozený první sled ochrany "královny" Milešovky od severu.
Z roku 1365 pochází první zmínka o vesničce Lelov, ležící zhruba kilometr jižně od Žalan. Další pak pocházejí v roku 1550, kdy patřila k nedaleké tvrzi v "Hradišti". V polovině 17. století byl Lelov připojen k Teplickému panství, ke kterému následně patřil až do konce feudalismu.
V obci se dochovalo několik staveb lidové architektury z konce osmnáctého století, například památkově chráněná usedlost čp. 3., tvořená domem se zděným přízemím, hrázděným patrem a bedněným štítem a sýpka s hrázděným patrem a pavlačí. Do dvora mezi nimi se vjíždí klenutou pozdně barokní bránou ze začátku 19. století, na jejímž trojlistém nástavci se nachází štuky zdobená kartuš s malbou Panny Marie. Uprostřed návsi pak stojí barokní kaple sv. Vojtěcha z roku 1804, stojící na místě starší výklenkové kaple s vyobrazením Nejsvětější Trojice. Po vysídlení německy hovořících obyvatel obec stagnovala. Velkou ztrátou pro půvabnou náves byla demolice dvojice usedlostí v západní části obce někdy na konci 60. let. Od té doby není náves zcela uzavřená. Na jihozápadním okraji pak byl v sedmdesátých letech zemědělský areál.
V obci se potkávají dvě značené turistické cesty - žlutá značka od železniční stanice v Žalanech vedoucí v délce necelých tří kilometrů přes Lelov na rozcestí s červenou značkou (Teplice - Třebivlice) na jihovýchodním úpatí Lelovského vrchu a modrá značka z rozcestí pod Žimským vrchem k Ledvické elektrárně. Právě od vlaku ze Žalan po žluté a následně červené a modré vede jedna z oblíbených tras vedoucí na vrchol Milešovky.
