
Malebná obec cca 5 km severovýchodně od Litoměřic, na začátku CHKO České středohoří, se stejnojmenným barokním zámkem.
I když Ploskovice ležely na sídlišti
pravěkého původu, poprvé jsou písemně zapsány až v roce 1057 v
zakládající listině Litoměřické kapituly. Tehdejší majitel Hroznata
je daroval v roce 1188 Johanitům, kteří zde vybudovali opevněnou
komendu. Tu však opustili když prchali před vojskem Jana Žižky v
roce 1421. Na to se v Ploskovicích usídlil rytíř Ježek, loupežník na
trase z Litoměřic do Horní Lužice. V roce 1436 získává Ploskovické
panství od Císaře Zikmunda bývalý husitský hejtman Jakoubek z
Vřesovic (ano, už tenkrát se převlékaly kabáty). Po roce 1440, kdy
už byly Ploskovice v rukou Rydkéře z Polenska, se z komendy stala
tvrz. Johanitaaaaaaaaaaaaaaaaaavšak později Ploskovice opět vykoupili ve svůj
prospěch (ano, Ti Johanité, kteří se velkou měrou podíleli na
germanizaci původních českých statků a panství na severu Čech). Roku
1566 se majitelem panství stal královský podkomoří Oldřich Dubanský
z Duban a Liběšic. Zemřel však jako bezdětný a tak byl jeho majetek
rozdělen na 12 dílů jejich majiteli byli i Vřesovičtí, Vchynští,
Roupovští a Kaplíři. Nakonec se však skoro celý majetek
ploskovického panství sešel v majetku Václava Kostomlatského z
Vřesovic. Po jeho smrti prodali poručníci jeho nezletilých dětí
panství v roce 1592 Petru staršímu Kostomlatskému na Býčkovicích a
Soběnicích. Petr ale dal záhy panství na svůj dluh synu zemřelého
Václava Kostomlatského Janu Habartovi. Jan Habart byl sice roku 1623
zproštěn obvinění (Stavovské povstání), ale z náboženských důvodů se
odstěhoval do Míšně a statky zde zanechal svým katolickým příbuzným.
Ponechal si jen panství Ploskovice a Býčkovice a každoročně sem
zajížděl k opatřování nejdůležitějších věcí. Jenže v roce 1631 se
přidal k nepříteli a pod jeho ochranou i nějaký čas dlel v
Ploskovicích, ale když si jej povolala komise do Frýdlantu k
Vévodovi z Valdštějna, uprchl a jeho majetek byl zkonfiskován.
Správou toho majetku (statky Ploskovice, Býčkovice a Soběnice, tvrze
s vesnicemi tíhož jména a vsi Maškovice, Myštice, Chudoslavice,
Držovice, Vinné, Týniště. Soběnice, Starý a Nový Mlýnec, Býčkovice,
Horní a Dolní Nezly, Kotelice, Mladá a Dolní Řepčice) byl pověřen
president dvorské rady válečné, Jindřich Šlik z Pasunu, do jehož
majetku pak přešly v roce 1637 jako náhrada za vojenské služby
císaři poskytnuté. Po jeho smrti se majetku ujímá jeho dcera Sidónie,
provdaná za Otu, hraběte z Waldrurgu, Friedbergz a Treuchburgu,
jehož statky ležely vesměs v Sasku. Již roku 1663 však Sidónie
prodala Ploskovické panství vévodovi sasko-lauenburskému Juliu
Jidřichovi. Po vymření mužských potomků rodu sasko-lauenburského,
získal sňatkem s dcerou Juliuse Františka, Annou Marií Františkou
(již vdovou po zesnulém Filipu Vilímu z Nieburgu), celý komplex
panství v Čechách vévoda toskánský Gian Gaston, poslední ze slavného
rodu Medici. A zde se začínají psát
dějiny zdejšího zámku, které
jsou společné pro celé panství.
S současnosti v obcssssssssssssssssssssi, pod které patří i sousední Těchobuzice, Vinné,
Maškovice a Starý Mlýnec, žije přibližně 420 obyvatel. Kdysi zde byl
hospodářský dvůr, pivovar, lihovar, mlýn, pila a ovčín, dnes zde
najdete čističku odpadních vod, restauraci, základní a mateřskou
školu, poštu, kadeřnictví, ovoce-zeleninu, prodejnu komínových
systémů a smíšené zboží. Asi kilometr severozápadně pod vrchem
Liščín, se nachází tzv. Ploskovický dvůr, nazývaný i jako "ovčín",
kde se minimálně do roku 1947 chovaly ve velkém ovce. Dvůr byl
vystavěn zřejmě ke konci 17. století jako hospodářský statek.
Poslední obyvatelé jen opustili na konci 90. let minulého století.
Dnes už jsou z objektu spíše rozvaliny.
![]()

![]()
![]()
Pomník zakladatelům ovocnářství na Ploskovicku v centru Ploskovic
Luční mlýn - Wiesen Mühle ayyyyyyyyy
29.2.1896 Leitmeritzer Zeitung
Ploskovice, 22. února. (Dary.) Během příjemného setkání 10. února v
hostinci pana Josese Jäkela v Těchobuzicích darovali tito pánové do
vlajkového fondu Sdružení vojenských veteránů pro Ploskovice a
okolí: Ignaz Hauptmann, hostinský v Myšticích, 2 šilinků; Joses
Pichl, hostinský v Těchobuzicích, 1 šilink; Josef Jakl, hostinský a
majitel v Těchobuzicích; a Josef Blumtritt, mistr sedlář v
Ploskovicích, po 1 koruně; Wenzel Krombholz v Těchobuzicích, 10 kr.,
celkem 10 šilinků a 10 kr., kterážto částka byla a bude použita k
určenému účelu. Vedení sdružení vyjadřuje štědrým dárcům upřímné
poděkování.
15.5.1897 Leitmeritzer Zeitung
Ploskovice, 10. května. (Oznámení o protestu) Městská rada v
Ploskovicích na svém zasedání konaném 7. května 1897 schválila
následující usnesení proti jazykovému nařízení pro Čechy vydanému 5.
dubna 1897: „Městský výbor, zastupující obec Ploskovice, protestuje
proti jazykovému nařízení pro Čechy vydanému 5. dubna 1897, které
představuje znásilnění a ponižování německého lidu v Čechách,
rozdmýchává národní sváry a povede k zániku Němců v Čechách.
Vyzýváme našeho váženého poslance, aby proti tomuto jazykovému
nařízení bojoval všemi zákonnými prostředky a rozhodně usiloval o
jeho zrušení.“
![]()
Ploskovický akvadukt - idnes.cz
Barokním potokem od pramenů do podzemí zámku
Další objevy na Ploskovickém potoce
Sady pod tajemným Liščínem ukrývají ovčín (08-2014)
Železniční zastávka Ploskovice >>>
