SEDLO
(Forsthaus Sedl, Sedel)

část obce Ústí nad Labem - Střekov
okres Ústí nad Labem
Ústecký kraj

Malá, původně slovanská osada ze 13. století, v nadmořské výšce 480 m, čítající v současnosti jen 3 stavení, se nachází mezi Novou Vsí a Malečovem na východním okraji krajského města Ústí nad Labem. Její název je zřejmě odvozen od polohy v sedle mezi Vysokým Ostrým a Průčelským vrchem. První zmínka o Sedle pochází z roku 1383, kdy náležela k hradu Střekov, později pak k sousední Nové Vsi, od roku 1532 Panský dvůr, který byl ke konci "třicetileté války" zničen švédskými i saskými vojsky. Knížecí Lobkovická hájovna se poprvé objevuje na mapách z roku 1843. Byla vystavěna (nebo její předchůdkyně) pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století za majitele panství, knížete Filipa Hyacinta z Lobkowic. Nejvíce obyvatel měla osada v roce 1921 - 48 osob. Ještě na konci druh světové války zde stálo celkem 6 stavení. Po odsunu původních obyvatel ale začaly tři neobsazená stavení pustnout a rozpadat se. Samozřejmě posloužila i jako zdroj levného materiálu, každopádně v roce 1963 zde už stála pouze hájovna a dva domy plus jedna ruina. A stejný stav (bez ruiny, jen základy sklepů a ještě znatelné základy někdejších domů) je i dnes, kdy zde stojí opravená hájovna a dvě stavení, z toho jedno zděné, druhé se zděným přízemím a roubeným patrem. U cesty stojí ještě malé dřevěné skladiště. Všechny domy jsou v soukromém vlastnictví, z toho dva trvale obývány.

              

Sedlo bylo letech 1869-1961 byla osadou Nové Vsi, následně její částí a v roce 1976 byla jako osada připojena k Ústí nad Labem a dnes je součástí městské části Střekov. Z obou stran (z Nové Vsi i od Malečova) sem vede úzká lesní silnička, bohužel v neutěšeném stavu, plná děr a výmolů. Jediný výkřik moderny jsou zde nové dopravní tabule označující začátek a konec osady. Díky tomu, že se v Sedle protíná několik turisticky značených cest vedoucí sem z Malečova, Němčí, Ústí nad Labem, Březí a Kojetic a navíc západně (směrem k Vysokému Ostrému) prochází Naučná stezka "Pod Vysokým Ostrým", je osada navštěvovaná převážně turisty a cyklisty. A není ani divu, vždyť v katastru Nové vsi se nachází mnoho přírodních zajímavostí - Vysoký a Malý Ostrý, Průčeský a Široký vrch, Výří skály, Průčelský a Výří vodopád (nejvyšší v Českém středohoří), Výří skály a celá jedna strana Průčelské rokle.

                                                                        

Pokud přicházíte po silničce od východu po žluté nebo zelené značce, jakmile projdete kolem cedule označují začátek Sedla, dívejte se pozorně vlevo, kousek od silnice ještě než se připojí zleva červená značka, spatříte torzo dřevěného kříže z roku 1852, o kterém se traduje, že je zřejmě posledním dochovaným na cestě, kudy procházela početná procesí věřících na svých pravidelných poutích. Pokud budete ze Sedla odcházet po červené značce směrem na Němčí,  cca 600 metrů za osadou najdete po levé straně cesty pozůstatky staré vodárny.

Sedlo

Hájovna v Sedle na sebe váže zajímavou legendu, která se váže jak k mlýnu v Olšinkách, tak právě ke zdejší hájovně. Zda je pravdivá či ne, asi není podstatné, zvlášť s přihlédnutí k faktu, že druhý manžel Anny Marie Francizsky byl údajně homosexuál a poté co ho přestal život v Čechách bavit, se odstěhoval zpět do Toskánska. Každopádně legenda vypráví o tom, že někdy v 17. století, v době vlády "Svádovské" statkářky Anny Marie Franzisky, stál pod vodopádem v Olšinkách mlýn. Dcera olšinského mlynáře si prý při pastýřské hře u mlýna v roce 1698 získala svým šarmem a nádherným zpěvem lásku jejího muže, vévody Johanna Gastona z Toskány, posledního potomka rodiny Medizei. Dokonce spolu měli i dítě a když se to vévodkyně dozvěděla, rozhněvalo ji to natolik, že nechala mlynářovu dceru zavraždit. Postřelená mlynářova dcera skonala v myslivně právě zde v Sedle. Vévodu to natolik zlomilo, že odjel do Toskánska a vzal sebou i svého syna, pro kterého později získal šlechtický tutil "Conte di molino" (hrabě z mlýna). Jeho potomci prý žijí dodnes ve Florencii.

Anna Marie Františka Terezie, princezna Sasko-Lauenburská (1672 - 1741), hraběnka z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánská, byla jednou z nejvýznamnějších šlechtičen barokního období v Českém království. Proslula svou zbožností, ale také luxusním životem a velmi nákladnou přestavbou svých sídel. Je známa mimo jiné i jako stavitelka zámku v Ploskovicích.

Anna Marie Františka Terezie

Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým - Turistický magazín

Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým

Vysoký Ostrý - 587 m >>>

Malý Ostrý - 538 m >>>

Průčelský vrch - 571 m >>>

Šafránka - 340 m >>>

Hačka - 465 m >>>

Nová Ves >>>

Široký vrch - 659 m >>>

Zpět na přehled turistických cílů

POSLEDNÍ AKTUALIZACE
05.05.2024

Stránky jsou provozovány za laskavého přispění: