Třebušín / Dálnice D8 & okolí

TŘEBUŠÍN
(Triebsch)
okres Litoměřice,
Ústecký kraj

Jedna z nejmalebnějších obcí Českého středohoří rozkládající se na jihozápadním až jihovýchodním úpatí hory Kalich, zhruba 8 km vzdušnou čarou severovýchodně od Litoměřic v západní části CHKO České středohoří, tzv. Verneřickém středohoří. Místními částmi Třebušína jsou osady / obce Kotelice, Dolní Týnec, Horní Týnec, Řepčice, Všeradiště, Zababeč a Nový Mlýnec.

Dle první písemné zmínky byl v roce 1169 jako první majitel tvrze či opevněného dvorce na místě dnešní vsi jistý Bleh z Třebušína (Bleg de Trebusov testis). Pozdějším vlastníkem tvrze byl řád německých rytířů se sídlem v nedalekých Býčkovicích. V roce 1421 se obce zmocnil Jan Žižka, který si na příkré znělcové kupě nad vsí, nechal postavil opevněný hrad na základech původního dřevěného hrádku. Historie obce pak byla po staletí i historií husitského hradu. Třebušínská tvrz byla za husitských válek zničena. Majitelé se zde velmi často v té době střídali. Za Vartemberků, kteří od roku 1496 Třebušín ovládli (v té době byl prý i hrad Kalich zatím neponičen) byl na místě tvrze zřízen panský dvůr. Malá dvoukřídlá renesanční tvrz vznikla asi ve 2. polovině 16. století za Hostakovských. Při švédském vpádu roku 1634 však byla ves spolu s tvrzí a se starým románským kostelem silně poškozena. V roce 1710 pak byla zahájena přestavba tvrze v barokní zámek. Ten po vzniku Československa sloužil obytným účelům, po 2. světové válce byl přeměněn na školu (a v rámci úprav ve vnitřní výzdobě značně poničen), po roce 1990 byl komerčně využíván jako hotel. Farní kostel sv. Mikuláše, udávaný od roku 1384, byl za husitských válek velmi poškozen a o mnoho let později znovu postaven v barokním slohu.

V osmnáctém století patřila k obci osada Kalich, která s ním později splynula. K obci připadla i osada Zababeč, Domky pod Trojhorou a samoty Füsslův mlýn, Třebušínský mlýn a Na Potoce. Obyvatelstvo, v drtivé převaze německé národnosti (do vysídlení v roce 1945), se věnovalo hlavně rolnictví, sadařství, pěstování chmele a chovu dobytka. Na přelomu 19. a 20. století přibyl i pivovar a cihelna. Do školy, založené v 17. století docházely i děti z Všeradiště, Řepčic, Vinného a Starého Mlýnce. Česká jednotřídka byla otevřena až v roce 1927 za dosti velkého odporu místních obyvatel. Dům pro školu byl státem zakoupen od notáře Josefa Bóhmera. Posledními majiteli zdejšího zámku (na jehož stavebních úpravách se podílel v 19. století i Octavio Broggio) v roce 1945 před vyhnáním ze země na základě tzv. Benešových dekretů, byli dědicové Dr. Maennela. Zámek poté sloužil obytným účelům i jako škola. Paní H.C. Meraldiová, dcera posledních majitelů, se v roce 1991 vrátila do Třebušína a o rok později zámek zakoupila. Zdevastovaný zámek a zahradu zrekonstruovala a vybudovala z něj zámecký hotel, který je zde dodnes. Po její smrti vlastní zámek její dcera.
Centrem obce je úpravná obdélná svažitá náves se zámkem, výstavní budovou obecního úřadu a malou vodní nádrží. Nad ní směrem ke Kalichu vystupuje kostelní terasa s dominantním barokním kostelem sv. Mikuláše z roku 1710, kolem něhož je starý hřbitov. Ke kostelu je připojena kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1724. V obci je dosud dochováno několik objektů s roubenými či hrázděnými částmi, stejně jako jednostranné řádky přízemních a patrových domků v bývalé osadě Kalich, podél silničky na Žababeč a Hlupice.

Třebušín se může pochlubit školkou, školou, obchodem, hospodou, fotbalovým hřištěm, autobusovým spojením s městem Litoměřice (a rychlíkovou žel. stanicí Bohušovice nad Ohří). V obci a nejbližším okolí se nachází několik koňských farem, rybník s chatovou osadou. Třebušín nabízí svým návštěvníkům krom návštěvy majestátního vrchu "Kalich" i mnoho turistických cílů v bezprostředním okolí - zříceniny hradů Panna a Litýš na stejnojmenných vrších, horským štítem Trojhory, nedalekým čtvrtým největším vrcholem Českého středohoří - Sedlem (726 m), vrchy Soudný kámen, Plešivá / Vraní, Mlýnský vrch i několika turisticky značenými cestami včetně cyklostezky z Litoměřic do Velkého Března.