HABARTICE
(Ebersdorf)
zaniklá obec
část města Krupka
okres Teplice, Ústecký kraj
Zaniklá, původně hornická obec se nacházela kolem silnice v Adolfova do Fojtovic v místech kde jí přetíná Habartický potok, pramenící na východním okraji bývalé obce a teče jak směrem ke státní hranici přes zaniklou ves Mohelnice, kde se vlévá do stejnojmenné říčky, která zde tvoří přirozenou státní hranici, tak i směrem do vnitrozemí do Chabařovic.
Ač Habartice vznikly nejspíš už někdy ve 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1347, kdy byl jejich majitelem Anselm z Habartic, z jehož jména byl i odvozen česká název obce. Od roku 1376 je získal Těma z Koldic, který je připojil ke Krupskému panství. Krom hornictví v nedalekých dolech se obyvatelé živili zemědělstvím, i jako zedníci či lesní dělníci, ženy vyráběli slaměné klobouky a podobný artikl. Zemědělská činnost a chov domácích zvířat zde byla dosti závislá na počasí. V 16. a 17. století zde byly v provozu dva mlýny a tavírna na cínovou rudu. Kostel sv. Havla (patron poutníků a pocestných) byl vystavěn v roce 1783. Byla zde fara i celnice. Díky nedaleké tzv. Kyšperské cestě, která byla hojně využívána poutníky od Drážďan putujících do Marienscheinu (dnešní Bohosudov), tehdy ještě "Šajnu / Zur Scheune", kde stála dřevěná tvrz (obnovená v 30. letech 15. století po vypálení husity) a poutní kaple (na památku padlých křižáků a ke cti Bolestné Panny Marie) s milostnou gotickou soškou. Poutnící sem mířili od první čtvrtiny 17. století (od roku 1706 už do nově vystavené basiliky Panny Marie Bolestné). Tisíce poutníků pak přinášeli místním další výdělky, jenž jim poskytovali přípřeží a nosítka. Konec těmto přivýdělkům však učinila stavba nové silnice přes Petrovice na přelomu 19. a 20. století. Obec poctil návštěvou i Napoleon Bonaparte během bitvy u Chlumce. Zatímco po roce 1848 přešly sousední Fojtovice pod justičně politický okres teplický v litoměřickém kraji, Habratice i Krupka přešly pod Chabařovický okres v ústeckém kraji. V roce 1922 byla obec elektrifikována a pár let na to byla vystavěna silnice do Krásného Lesa a dále do Německa.
Tak jako v okolních obcích i zde žilo v drtivé většině obyvatelstvo německé národnosti. V roce 1938 zde v cca 205 domech žilo kolem 775 obyvatel. Po druhé světové válce a odsunu všech německých obyvatel se sem přistěhovalo několik českých rodin, ale bylo to málo, vcelku rozlehlá obec na hřebeni Krušných hor pustla a tak byla v 50. letech násilně vystěhována a zbořena armádou. Jediná budova, která zůstala stát byl celní úřad (kasárna finanční a pohraniční stráže z roku 1938), později útočiště 18. roty pohraniční stráže a po roce 1966 školící středisko SSM. Dnes bohužel ruina. Naštěstí tu dnes, v přírodním parku "Východní Krušné hory" stojí několik chalup a tak Habartice, i když neoficiálně žijí dodnes. Místem prochází Krušnohorská magistrála a jak pěší turisté tak cyklisté a v zimě samozřejmě běžkaři, si zde přijdou na své.
Historie Habartic - zanikleobce.cz
Rota pohraniční stráže Habartice
Pomník zaniklého kostela v zaniklých Habarticíc
Smírčí kříž u lesní cesty mezi Habarticemi a Chlumcem
Napoleonský pomník v místě fary v Habarticích
