Budovský vodopád / Dálnice D8 & okolí

ccBUDOVSKÝ
VODOPÁD
(Ruckelloch / Budower Wasserfall)

V rokli mezi Budovem a Svádovskou kotlinou tok bezejmenného potoka (německy Ruckelbach) pramenícího v Budově, vytvořil opravdu skvostné místo. V divoce tvarované skalní rokli tu vodní tok přepadá ze přes sedmimetrovou skalní stěnu, tvořenou čedičovými sloupy různých rozměrů skládaných do tvaru podobného zácloně a vytváří tak jeden z nejkrásnějších vodopádů na Ústecku. Vodopád býval až o čtyři metry vyšší, jenže časem ho snížily nánosy bahna a kamení, takže už je jen málo patrné, že skalní útes zde vytváří i převis, zaklenutý dovnitř, něco jako malou jeskyňku, díky které bylo možné v minulosti v době většího množství vody projít za vodopádem. V minulosti se okolí skalní stěny nazývalo "Budovská strž / Ruckelloch". Potok pramenící na začátku rokle v Budově je svojí délkou opravdu velmi krátký, ovšem na svých necelých pětistech metrech délky, kdy mizí v poli hned pod lesem ve "Svádovské kotlin" překonává víc jak stotřiceti metrové převýšení. Rokle bývá označována v turistických průvodcích jako "Vlčí rokle / Wolfschlucht", i když existuje množnost, že je toto označení nesprávné, neboť necelý kilometr jihozápadním směrem se táhne jiná rokle, kterou vypreparoval tok Kojetického potoka z Kojetic do Olšinek a i tato rokle je na starých turistických mapách označována jako "Vlčí rokle / Wolfschlucht", zatímco na stejných mapách je rokle mezi Budovem a Svádovem označována jako "Ruckelloch". Dnes už asi nezjistíme jak to s tím názvem je ;-)

Klikněte pro zvětšení obrázku

Turisty bylo toto místo objeveno už v polovině 19. století. V letních měsících zde nacházeli příjemné chladné místo, v zimních pak když mrzlo krásný ledopád / rampouch. Dnes k němu nevede ani značená cesta, pouze směrovka v Budově Vám ukáže směr, kudy se vydat. Dostanete se k němu pěšinou z obce Budov, krásným místem, jakoby daleko od civilizace. Ale pozor, cesta k vodopádu je dosti strmá a absolutně nevhodná pro malé děti. A i s těmi většími si musíte dát dobrý pozor - jak za sucha, tak i za mokra cesta klouže a může dojít k nepříjemnému pádu. V zimě pak nezapomeňte na dobrou obuv a jištění. Vydat se sem s kočárek nebo na kole nejde. Do Budova vede modrá turistická značka - jak z Olšinek, tak z obce Březí (oboje dostupné autobusem), takže skalní cyklisté si mohou udělat pěší odbočku (cca 200 m). Vydat se sem můžete ale i odspodu ze Svádova, přímo od autobusové zastávky "Svádov - osada". Stačí překonat železniční trať a vydat se podél osamoceně stojícího domu (za ním je ještě rozestavěná stavba) přes louku po cestě přímo k protějšímu lesu / stráni. Jakmile dojdete k lesu (cestu mezi pastvinami) narazíte na potok, který mizí na louce. Stačí jej sledovat proti proudu pěšinkou vinoucí se vzhůru po jeho levé straně a po chvíli dojdete přímo k vodopádu.

Klikněte pro zvětšení obrázku

Všeobecně se traduje, že scenérie vodopádu byla kdysi použita ve vídeňské opeře jako kulisa "Vlčí rokle" k jedné ze scén ve Weberově "Čarostřelci" v roce 1870. Jak se však později ukázalo, zřejmě to není pravda, protože vyobrazení scény ve sbírkách národní knihovny ve Vídni (Österreichische Nationalbibliothek) neprokázalo podobnost s Budovským vodopádem. Jenže autor vyobrazení Hermann Burghardt, od roku 1866 malíř divadelních dekorací ve vídeňském Divadle Dvorní opery, se narodil v roce 1834 v nedalekých Trmicích, a tak si možná tuto "historku" někdo vybájil jako legendu pro popularizaci Budovského vodopádu. Našli jsme však i článek v Aussiger Anzeiger z 19.8.1888, kde se o jedné z těchto verzí doopravdy píše. Najdete ho mezi obrázky. Ale kdo ví ... ;-)