PARADIES
pozůstatky středověkého hradu
& pozůstatky bývalého
KOUPALIŠTĚ
Ne moc známý vrch, tyčící se jižně přímo nad obcí Rtyně nad Bílinou. Však to znáte, kam nevede turistická značka, tam se moc turistů nedostane. Což je vlastně dobře, protože v místě lidé nezanechávají odpadky a jiné památky na svojí návštěvu. Ovšem pro ty, kdo aktivně navštěvují středohořské vrcholy, je to docela atraktivní vrchol, protože nabízí nejen výhled, ale i něco navíc. Na rozdíl ode vsi Rtyně se celý vrchol nachází v CHKO, jejíž hranice zde končí. Celý vrch je vypreparován z leucitického tefritu, což je hornina podobná bazaltu / čediči, liší se od něj však nedostatekem olivínu. Zmínka o turistických značkách je vlastně důležitá, protože krom cyklostezky nevede okolo Rtyně nad Bílinou žádná turisticky značená trasa. A to je docela škoda, protože minimálně nějakou alespoň naučnou stezku spojující minimálně Rtyni s vrchem Chotyní a Vrahožily se "Skálou" by to zde rozhodně chtělo. Když se totiž podíváte na jakoukoli turistickou mapu, žádnou cestu na vrchol Chotyně prostě nenajdete. Mezi obrázky níže najdete mapku, jak se k vrcholu vydat - z parkoviště před místní knihovnou po silnici směrem na Vrahožily, vmprvní levotočivé zatáčce se vydat vpravo po luční cestě a dojít až do nejvyššího místa, kde se obrátíte zhruba o 45 st. zpět a po vrstevnici louky se vydáte přímo k Chotyni, která z tohoto pohledu vypadá opravdu rozkošně. Na okraji Chotyně je dřevěný posed a kousek od něj začíná pěšina přímo k vrcholu. Dřevěný kříž na vrcholu je mimochodem úplně nový a postavila ho zde skupina dobrovolníků (mladíků) z farnosti z farnosti Fatym z jihomoravského Vranova nad Dyjí v srpnu 2024. Požehnání kříže se konalo 12.10.2024, P. Martin Saj bohužel na poslední chvíli účast odřekl, takže kříž byl požehnán P. Markem Dundou, farářem z jihomoravského Vranova nad Dyjí, který 25 let koordinuje družbu se severočeskou farností Jeníkov. Vlastní žehnání proběhlo na kopci - v kostele sv. Martina ve Rtyni jen začínalo procesí (slavností průvod) z kostela až nahoru ke kříži. Nahradili tak ten původní zřícený, který zde jako dar vztyčila v roce 2003 rodina Zdeňka Pahoreckého s přáteli. Pokud se vydáte jen na prohlídku vrcholu, je nejlepší se vrátit stejnou cestou zpět. Pokud však toužíte poznat z Chotyně více, sestupte po strmém a místy nálety zarostlém západním svahu až ke korytu Bořislavského potoka a dejte po směru jeho toku (žádná cesta, prostě přírodou se všemi jejími nástrahami). Nepřekračuje potok a dojdete tak až do míst, kde stávalo prvorepublikové koupaliště. Odtud se pak dejte po okraji lesa (zbytek jsou už soukromé pozemky) a dojděte až k prvnímu bývalému kamenolomu, odkud pak přes louku na silnici a zpět do Rtyně.
PARADIES
pozůstatky středověkého hradu a
tvrziště
Na vrcholu Chotyně stával na začátku 15. století. V
té době byl v držení Oseckého panství, jehož tehdejší majitel, míšeňský markrabě
Vilém (1343 - 1407), dal Chotyni v roce 1402 pánům Benešovi z Hořovic,
Jindřichovi Špiglovi a Dobešovi z Bran do "manského" držení s právem postavit
zde hrad, který měl být míšeňskému markraběti v dispozici. Hrad dostal jméno "Paradies",
ale jeho osud byl velmi rychle spečetěn. Nejen, že záhy zemřel markrabě Vilém,
ale v roce 1426 s největší pravděpodobností podlehl hrad husitům při jejich
výpadům proti opevněným bodům kontrolovaným míšeňskými a saskými posádkami.
Jelikož v drážďanském archívu v seznamu oseckých "manů" k roku 1454 již jména
"Beneš, Špígl a Dobeš" nebyla uvedena, má se za to, že se hrad přestavil na tvrz
a dostal jméno "Stoličky", která často střídala majitele. V roce 1554 jí koupil
Volf z Vřesovic a na Doubravské hoře a připojil jí z Teplickému panství. Od
konce 16. století již nejsou o tvrzi žádné záznamy a od té doby je též
považována za zaniklou a zpustlou.
Dochované zbytky tvrze jsou již nepatrné - na svazích dnešního pahorku s
dřevěným křížem jsou ze dvou stran patrné příkopy a valy, zbylé dvě strany jsou
dosti strmé, takže zde zřejmě nebyl příkopy potřeba. Dochovala se i jáma po věži
a okolo ní další příkop včetně zbytků obtížně identifikovatelného zdiva.
Jedinečnost hradu Paradies spočívá v tom, že se jedná zřejmě o jediný hrad
založený míšeňským markrabětem na území Čech. Zbytky hradu Paradies jdou od roku
1964 památkově chráněny.
Zbytky hradu Paradies - hrady.cz
Paradies - z historie obce Rtyně nad Bílinou
FREIBAD HERTINE
pozůstatky koupaliště ze začátku
20. století
Krom několika pohlednic, zmínek v dobovém tisku a vyprávění pamětníků, již neexistují žádné záznamy o tom, že jižně nad obcí ve směru na Žalany, na "Bořislavském potoce" v úzké úžlabině mezi skalní stěnou a skalnatým, dnes už zalesněným srázem pod silnicí na Žalany, stávalo ve dvacátých letech malé upravené koupaliště. Kdy zaniklo není známo, na leteckých snímcích z let 1938 je ještě patrná vodní nádrž, na snímcích z roku 1946 už bez vody.
Ve Skále / Vrahožilská skála - 272 m >>>
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
28.10.2024