Volně přístupné zbytky hradu Kalich se nacházejí na stejnojmenné vysoké skále tyčící se nad obcí Třebušín ve Verneřické části Českého středohoří. Z obce vedou na vrchol se zříceninou, spojovanou se jménem vojevůdce Jana Žižky, který zde nechal na zbytcích starého hradu vystavět opevněný hrad, na kterém sám pár let pobýval, turistické značky přímo z Třebušína. Kousek odtud je zřícenina hradu Panna, kterou pro změnu obsadil Žižkův nepřítel, Zikmund z Vanterberka.
Kalich je osamocený znělcový vrch na Třebušínem, se zajímavou porfyrickou strukturou s vyloučeninami destičkového minerálu andesinu a dalších nerostů. Na dvou vrcholových skaliskách se rozkládají zbytky hradu, který v 15. století vystavěl a obýval (pro někoho možná i loupeživý rytíř) Jan Žižka z Trocnova. Původní kamennou tvrz řádu německých rytířů dobyl Žižka roku 1421 (*) a nechal zde vystavět hrad pro svou husitskou osádku, která zde pobývala ještě mnoho let po jeho smrti. Ač byl několikrát obléhán, nikdy prý nebyl dobit. Traduje se, že spíše částečně vyhořel a zpustl začátkem 16. století. Málo se ví o tom, že z jeho vrcholu měl být v roce 1868 odvezen "základní kámen" pro stavbu Národního divadla v Praze, protože vrch byl v 19. století symbolem národní identity i přes skutečnost, že ležel na území obývané z velké části německými obyvateli. Bohužel základní kámen nakonec věnoval "Říp", protože tehdejší hejtman kraje byl proti. Díky oblíbenosti mezi turisty, byla dokonce v 80. letech 19. století na pár let (než zájem turistů ochabl) zřízena v severovýchodní části vrcholku malá restaurace a na jihovýchodní straně pak vyhlídkový skleněný pavilón. V roce 1920´- 1923 postihla nejen lesy v okolí Třebušína, tedy i Kalich, mnišková pohroma, která strávila veškeré smrkové porosty. V roce 1923 - 1925 pak byly zdejší husté smrkové porosty včetně těch na Kalichu, vykáceny a odvezeny. V kronice Třebušínské četnické stanice se píše, že v roce 1924 majitel domu a lesních porostů v okolí Třebušína pan Jan Hanuschka, rozparceloval a rozprodal své polnosti a hospodářský dvorek zdejším rolníkům a chalupníkům za 800 tisíc korun. Pouze vrch Kalich si ponechal a zdědil ho po něm jeho syn. Dnes je vrchol Kalichu díky společnosti Hrady Českého středohoří a dobrovolníkům upravený, severovýchodní část opět odlesněná a jsou zde částečně obnoveny místa, kde stávaly hradní budovy a věže.
V roce 2015 započaly na Kalichu stavební práce - konzervace věže a zdí, podpěra klenby sklepy, odlesnění ... čemuž předcházelo v roce 2009 zařazení do skupiny deseti středohorských hradů, jejichž relikty měly být prozkoumány, zdokumentovány a stavebně zajištěny. Tento dlouhodobý záměr, nazvaný „České středohoří – země hradů“, je realizován sdružením Hrady Českého středohoří, k jehož zakládajícím členům náleží i obec Třebušín. Hrad je přístupný celoročně za denního světla, od soumraku do svítání je přístupný pouze po předchozí domluvě se správou hradu. Pozor vstup na Kalich je zpoplatněn !!!
Provozní doba a ceník vstupného 2024
Hrad Kalich už má svoje razítko (05-2020)
Kalich – vrch, hradní zřícenina – hrady.cz
Kde je Čertův kámen? Pod Kalichem to řeší dodnes (09-2013)
Pověst z Litoměřicka: Proč se čert neobává o svůj poklad na Kalichu (12-2020)
Hrad Kalich - jak asi vypadal - youtube.com
Hrad Kalich - návštěva archeologického výzkumu (14.10.2016)
Žižkův hrad Kalich - novinky.cz
S úklidem hradu pomohli i chovanci Boletického ústavu (06/2018)
Krátký dokumentární film o hradu Kalichu (02-2020)
*
V letech 1421 až 1423 probíhaly na
Litoměřicku líté boje. Zděšená Evropa sledovala, co se děje v
Čechách, kterým se všichni obloukem vyhýbali. Po smrti krále Václava
IV. vše upadlo do obrovského zmatku, chiliastičtí kazatelé slíbili
příchod Vykupitele a nastolení království nebeského pro vyvolené. A
těmi chtěli býti všichni, hlavně ti nemajetní, negramotní a snadno
manipulovatelní. Říkali si boží bojovníci, pojem husita přišel až
posléze. Jenže království nepřišlo, deziluze byla veliká, ale běh
událostí nešel zastavit. Po nějaké době již nešlo o odkaz Husův a
výklad Písma, ale o jejich pravdu, která byla ta pravá, jediná. A o
kořist.
A tak se táhlo od města k městu, vyhrožovalo, drancovalo, zapalovalo
a mordovalo. A katolíci, kteří vyznávali téhož Boha, jenže
okázalého, předkládaného nenasytnou církví, to chátře, jak ji
nazývali, stejnou měrou opláceli. Kališníci potřebovali ovládnout
Litoměřice, klíčové město na severu.Třebušínsko ovládal Křišťan ze
Žernosek, Žižkův spojenec. V roce 1421 sem hejtman přitáhl a snažil
se Litoměřice dobýt. Po neúspěchu se rozhodl zřídit zde svůj opěrný
bod, a tak obsadil vrch nad Třebušínem, kde stál dřevěný hrádek.
Využil jeho základy a kopec s vlastním hradem opevnil.Nechal
zbudovat protáhlé zemní opevnění, na začátku úzký koridor, který se
rozšiřoval. K obraně měla být využitá těžká děla, fortifikace se
lišila od ostatních hradů. Místo na maltu poskládaných hradeb se
využily zemní náspy z nasucho vyskládaných trachytových desek. Na
jejich korunách byly postaveny dřevěné nástavby.
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022