železniční stanice Kralupy nad Vltavou / Dálnice D8 & okolí

KRALUPY
NAD VLTAVOU
železniční stanice

Nádraží v Kralupech začalo sloužit veřejnosti až v roce 1856, když se k již od roku 1850 provozované "Severní státní dráze" z Prahy do Podmokel (Děčína) postupně připojily další železniční tratě - 1856 Kralupy - Kladno, 1865 Kralupy - Neratovice. 1882 Kralupy - Velvary a Kralupy - Louny. Nádraží v Kralupech se tak stalo důležitým železničním uzlem / křižovatkou. Původní nádraží na trati z Prahy do Děčína však nebylo v místech kde stojí dnes, ale až do vybudování kralupského nádraží bylo v Lobči, v místech mezi Hostibejkem a Lobečskou skalou. Prvním přednostou na nádraží v Lobči byl od roku 1851 byl pan Ignác Šloser.

Kralupskou nádražní budovu navrhl architekt Karl Schumann v pozdně klasicistním slohu s podélném tvaru zakončeném po obou stranách jednopatrovými budovami. Cestujícím začalo nové nádraží sloužit v roce 1865. Osmdesát metrů dlouhá, patrová zděná stavba měla v přízemí pokladny a na nástupišti pak dopravní kanceláře všech tří společností a restauraci, v patře pak kancelář přednosty stanice a ordinace lákaře. Na přelomu století se nádraží ještě rozšiřovalo, včetně nekuřácké čekárny. Bylo to krásné nádraží s mnoha dřevěnými prvky, které dokonce zažilo v roce 1901 sedmi minutové zastavění vlaku s císařem Františkem Josefem II. Ale ani toto nádraží nestojí přesně v místech, kde stojí dnes. Budova nádraží stála jihozápadněji od současné budovy, v místech dnešního kolejiště. Od roku 1856 bylo pro novou Buštěhradskou dráhu postaveno nádraží v Prokopově ulici, které sloužilo veřejnosti až do otevření společního nádraží v roce 1865. Budova tohoto bývalého nádraží stojí dodnes.

Klikněte pro zvětšení obrázku

Při spojeneckém náletu v březnu 1945 byla vážně poničena střední část nádraží a jedna z bočních budov. Projekt na nové nádraží vznikal už v letech 1946 - 1948, bohužel nakonec došlo jen k opravě a tak nádraží sloužilo veřejnosti až do roku 1982, kdy bylo zbouráno a společnost "Železniční stavitelství Praha" začala stavět zcela novou nádražní budovu ze železobetonu a skla, která byla veřejnosti otevřena v roce 1986, necelý rok po elektrifikaci trati Praha - Vraňany. V roce 1974 byla v Kralupech zahájena přestavba železničního uzlu, při které padly k zemi části Husovy a Jungmannovy ulice aby uvolnily místo "betonové" železniční estakádě. Nádraží dostalo krytá nástupiště spojená s hlavní budovou podchodem a cestující pak prostornou odbavovací halu, kterou jim mohly v té době závidět mnohá větší města. Část budovy sloužící výhradně zaměstnancům dráhy, poskytovala na tu dobu nezvyklý komfort. Ostatně podívejte se na dobovou videoreportáž. V roce 2002 bylo nádraží spolu s centrem města zaplaveno při katastrofických povodních.

Klikněte pro zvětšení obrázku



Bohužel od té doby se zde skoro nic nezměnilo. Na nádraží v Kralupech má člověk občas pocit, jako by se zde zastavil čas. Původní výzdoba i grafické prvky v hale jsou stále na svém místě, dokonce tu je stále i nádražní "nalévárna" Fasáda nádraží zešedla a blízké okolí dodnes neprošlo nějakou výraznější proměnou. Depo kolejových vozidel (původně od roku 1865 výtopna s točnou, kotelna, uhelna a nocležna) naproti nádražní budově je ve stavu postupného rozkladu - budovy plné odpadků a bezdomovců, vyhořelý vagón, zrezavělá točna ... což ovšem nemá vliv na osobní dopravu - železniční spojení jak se severem tak s hlavním městem je na velice slušné úrovni.

A ještě jedna zajímavá informace pro notorické "přecházeče" kolejí, které je zde přísně zakázáno - rozjetý rychlík od Děčína je prý u nástupiště během 4 vteřin ...

Historie nádraží Kralupy nad Vltavou

Panelová stanice v Kralupech slouží už třicet let (05/2018)

Reportáž o vlakovém nádraží