(Goldberg / Zlatá hora, Litschenberg)
437 m
Zalesněný čedičový vrch Liščín se rozkládá nad bývalým Ploskovickým dvorem, uprostřed trojúhelníku obcí Ploskovice, Pohořany a Myštice. Na jeho jižním úbočí jsou patrné stopy / jámy po pokusném dolování zlata (v 17. století zde poddaní ploskovické paní hledali zlato). Liščín je zároveň i zajímavou archeologickou lokalitou díky nálezům bronzových předmětů z mladší doby bronzové (asi 8. století př. n. l.). Ještě v šedesátých letech minulého století vedla kolem Liščína žlutá turistická trasa z Litoměřic do Třebušína, dnes se musíte spokojit s orientací v mapě a najít pěšinu k vrcholu. Z malého skalnatého útesu ve východní části vrcholu, jenž připomíná malé skalní varhany a který je zároveň i jeho nejvyšším bodem, jsou dílčí výhledy (vzrostlé stromy) na sousední Myštický vrch, obec Myštice, Pannu, Trojhoru, Kalich, Soudný kámen, Sedlo, Litýš a Soudný vrch (jinak též pohled do tzv. Třebušínské kotliny). Krásný rozhled z Liščína byl ještě v šedesátých letech 20. století. Na vrcholových skalkách můžete ve vegetačním období spatřit krom jiného i bažanku vytrvalou, dymnivku bobovitou či sasanku hajní. Zhruba uprostřed vrcholové plošiny se nachází zbytky pomníku k desátému výročí vzniku Československé republiky, který zde v roce 1928 umístili Češi žijící v Litoměřicích.
Sady pod tajemným Liščínem ukrývají ovčín - denik.cz
Pověst o zlatém dole na Liščíně
Kousek od Ploskovic se rozkládá kopec Liščín,
kterému se také v minulosti říkalo Zlatý vrch. A opravdu na starých německých
mapách najdeme označení Goldberg. Na svahu tohoto kopce směrem k obci Myštice je
vidět jáma, jakoby vykopaná před dávnými časy. Ta jáma mívala jméno Zlatodol,
protože se říkalo, že se
tam dolovalo zlato. Pověst vypravuje, jak se to všechno událo.
Na svahu Liščína pásával ovce pasák z ploskovického panského dvora. Ten našel
jednou ve křoví mezi kamením několik žlutých drátků. Pěkně se leskly a byly
měkké. Když měl hnát stádo z pastvy, obtočil drátky beranovi kolem rohů. U zámku
ho potkala se stádem paní kněžna. Všimla si ozdobených beranových rohů a ptala
se pasáka, co to znamená. On jí všechno pověděl, sundal drátky z beranových rohů
a podal je kněžně.
Ta hned poznala, že je to ryzí zlato. Potvrdil jí to i zlatník z Litoměřic.
Kněžna povolala tři zkušené horníky - cizozemce, kteří se měli ujmout kutání na
vrchu Liščíně. Začali
tam kopat, dlouho pátrali po zlatě, ale dřív než se mohlo mluvit o nějakých nálezech, Zlatý důl se sesul a pohřbil všechny tři horníky. Po tomto neštěstí
kněžna zanechala dalšího hledání zlata. V pozdějších dobách se našli lidé, kteří
na svou pěst zkoušeli kopat na Liščíně. Ale vždy to nešťastně skončilo. Říká se,
že v Liščíně hlídají zlato pidimužíci a mstí se každému, kdo by jim ho chtěl
vzít.
Převzato z "Ilustrovaných POVĚSTÍ z okolí velkobřezenského"vydaných Základní školou Velké Březno >>>
