Most Barikádníků / Dálnice D8 & okolí

MOST
BARIKÁDNÍKŮ

Prvním mostem postaveným v těchto místech přes řeku Vtavu byl dřevěný provizorní most z roku 1903. Jenže rychle rozrůstající se Praha, zde hlavně části za řekou (Troja, Chabry, Kobylisy, Ďáblice a Bohnice) potřebovala mostů více. Volání pro novém mostě začalo sílit po roce 1905 a i když řeka v těchto místech stále nebyla regulována, připravil tehdejší mostní úřad dvě varianty - kamenný a betonový most. Jenže přednost měla úprava toku řeky a chvilku na to i první světová válka. V roce 1922 vnikla "Velká" Praha což velmi k realizaci nového mostu pomohlo. Inženýr Františel Menzl dostal projekt za úkol. Navrhl železobetonovou konstrukci, která se ovšem až časem projevila jako dost nevhodná a netrvanlivá. Stavba proběhla v letech 1925-28. Slavnostně otevřen byl ve stejný den jako sousední Libeňský most 29.10.1928 v rámci oslav vzniku samostatného státu. Záhy se však začaly projevovat nedostatky projektu mostu, zatékalo do něj, konstrukce byla ohrožována hlavně v mrazech a svým dílem přispěli i bezdomovci, kteří v něm přespávali a navíc odnášeli do sběren kovů pozinkované plechy a žlaby. Na konci druhé světové války při osvobozeneckých bojích ustál zásah "z děla", statečně nesl barikády (však byl také záhy po skončení války v roce 1946 přejmenován na "Most Barikádníků") ... Po mostě jezdily od 17. ledna 1936 tramvaje na lince "Nádraží Holešovice – Pelc-Tyrolka – Vychovatelna". Ještě na začátku šedesátých let se hovořilo o jeho opravě, ovšem velké tempo výstavby v Praze a jeho nevyhovující kapacita rozhodly o výstavbě mostu nového, který by navíc zapadal do koncepce výstavby "Severo-jížní magistrály" (dnešní úsek od Argentinské po exit Zdiby na dálnici D8).
Protože provoz sílil a město vytrvale zanedbávalo jeho údržbu, byl v roce 1970 v jeho blízkosti postaven vojenský provizorní most pro pěší a automobilovou dopravu (začal sloužit veřejnosti v srpnu téhož roku) a na Mostě Barikádníků byl zachován pouze tramvajový provoz. Bohužel ani vojenský provizorní most sílící dopravu nedokázal ustát a tak tak se na jaře 1971 vrátila silniční a pěší doprava na Most Barikádníků. V roce 1975 byl most pro nevyhovující technický stav uzavřen a poté během dvou let postupně demolován (na lodích byl odvezen po Vltavě a Labi za Lovosice, kde odpočívá na dně Žernoseckého jezera). Tramvajová doprava byla mezi Plynární a Pelc-Tyrolkou a Vychovatelnou (trať vedla dnešní ulicí v Holešovičkách) zrušena. Tramvajová doprava byla obnovena až po dvou letech, kdy byl v květnu 1975 zahájen provoz na nové trati Nádraží Holešovice - Ke Stírce, která Vltavu překonávala po provizorním ocelovém trámovém mostě. Ke konci roku 1980 však bylo zjištěny trhliny v oselové kostrukci a tramvajová doprava byla přerušena. Most byl snesen a na jeho pilíře byl přesunut provizorní příhradový most, který v letech 1970 - 71 sloužil jako náhrada pro automobilovou dopravu za Most Barikádníků. V letech 1981 - 82 na něm byla zprovozněna tramvajová doprava a hned vznikla díky mostovce vyložené dřevěnými trámy, které dělaly velký hluk, jeho přezdívka - Rámusák. Ten sloužil tramvajové dopravě až do října 2013, kdy byly tramvaje na rok nahrazeny autobusy, aby se následně vrátily na zbrusu nový Trojský most.
To jsme ale na chvilku odbočili od tématu. Soutěž na projekt nového Mostu Barikádníků proběhla již v roce 1968 a tak se započalo s výstavbou mostu nového. Mostní těleso z pera Ing. arch. Jiří Trnky a Ing. Petr Dobrovskěho a bylo vyprojektován a postaveno v letech 1972–1980 jako spojitý ocelový nosník s ložisky nad středy starých pilířů. Rozpětí dvojice souběžných mostů od levého břehu činí 46,40 + 51,10 + 51,75 + 46,40. Na pravém břehu Vltavy je napojen mimoúrovňový nadjezd, takže skutečná délka nového mostu je 212 m. Šířka je 33,5 m. Nový most Barikádníků, který se otevřel motoristům 28. listopadu 1980. Zároveň s mostem byla otevřena i první část tzv. "Prosecké radiály" v úseku Argentinská - Vysočanská, s odbočkou na Vychovatelně ke Střelničné. Až do roku 2015 byl most v dopravních špičkách enormě vytížen, protože většina automobilů mířících ze severu Čech, ale i místních ze severozápadního města, tudy přejížděla řeku, aby se dostala do různých částí Prahy nebo jako transit dále na jih a východ země. S otevřením tunelového komplexu Blanka se sice rapidně zvýšil počet automobilů, ale denní zácpy už zde pominuly, protože většina řidičů volí průjezd tunely, které kousek od mostu na Trojské straně ústí.