Rozsáhlý čedičový masiv severně až
severovýchodně nad vsí Štěpánov vycházející z masivu Březiny. Vrchol
je plochý, mírně klesající od severovýchodu (651 m) k jihozápadu
(635 m). Na jeho severovýchodním úbočí pramení jeden z přítoků
Lukovského potoka. Na vyšším vrcholu se rozkládají zbytky pravěkého
hradiště ze závěru období knovízké kultury. V západní části vrcholu
se nachází přírodní památka - jedna ze dvou nejvýše položených
stepních lysin v Českém středohoří - s vzácnými hmyzími druhy
(například křižák pruhovaný a přástevník medvědí) a ohroženými
rostlinami (například medovník meduňkolistý, koniklec luční, hrachor
panonský, modřenec, lilie zlatohlavá a pod.) Úbočí hory jsou zčásti
pokryté suťovými poli,v dolních částech velmi chladnými. V západní
části vrcholu stojí zarostlý mezi stromy starý dřevěný triangl.
Ze západní části vrchu lze přehlédnout celou Radovesickou výsypku,
vidět je Bílinu, Bořeň, Zlatník i vzdálené Krušné hory, protější
Hradišťany s Velkým Obrem, Páková hora, Setenka, Lipská hora,
Solanská hora i Táhlina.
Na vrchol nevede turistická značka, lehce je však přístupný z údolí Lukovského potoka, díky modré turistické značce vedoucí z Lukova na Černčice a po cca 1,2 km stoupání po široké cestě (po které mimo jiné jezdila i vojenská vozidla Československé i Sovětské armády) odbočit vlevo ve skoro 340 st. pravotočivé zatáčce, kousek za místem kde se cesta mění v panelovou.
Štěpánovská hora – přírodní památka
Štepánovská hora - geologická charakteristika
Hospodaření s vodou před 3000 lety
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022