Seznamte se ... Trojúhelník! |
"Výstražný trojúhelník" je správný název pro tuto součást povinné výbavy každého motorového vozidla. Občas ho můžete zahlédnout například na dálnici, jak stojí kousek za porouchaným vozidlem. „Občas” píšu záměrně, protože v mnoha případech u vozidla stojícího na okraji silnice nebo dálnice trojúhelník chybí. Těžko říct, zda je to tím, že řidič o jeho existenci nemá ponětí nebo neví k čemu se používá či spíše tím, že mu jeho použití připadá nudné a zbytečné. V mnoha případech pak trojúhelník v autě úplně chybí. Každopádně je to smutné. Řidič vozidla, které je trojúhelníkem povinně vybaveno, jej musí užít po dobu nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, resp. na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením, musí ho řidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce. (§ 26 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích). Každým rokem přibývá počet automobilů na našich dálnicích a narůstá objem tranzitní nákladní dopravy. Čím víc automobilů tedy jezdí na dálnicích, tím větší hrozí i riziko vzniku dopravní nehody. Řidiči často bývají z hustoty provozu nervózní, na jejich reakcích se podepisuje i stres ze zaměstnání, únava i například velice nebezpečné rozptylování se pomocí různých elektronických mobilních zařízení. Díky tomu jsme svědky stále častějších dopravních nehod zaviněných nepozorností či únavou. Porucha na vozidle se kvůli tomu může stát při nedodržení základních pravidel bezpečnosti i smrtelnou pastí. Podívejme se, co přesně máme udělat pokud se nám
porouchá automobil přímo na dálnici. Předně musíme zachovat klidnou
hlavu hned na začátku a neměnit dramaticky směr jízdy. Pokud nám
tedy přímo nevybouchne jedna z pneumatik, neupadne kolo či náprava.
Věřte, že i s prázdnou gumou se dá plynule dojet a zastavit na
krajnici. Co se prázdné pneumatiky týče, já osobně bych raději
obětoval ráfek i gumu a dojel s varovnými světly po krajnici co
nejdále to půjde, ať už třeba na nebližší exit nebo alespoň do
míst, kde nejsou svodidla a můžu zajet co nejvíce ke kraji, třeba i
do zeleně. Nezapomeneme tedy dát znamení o směru jízdy, plynule
zajet na krajnici a co nejplynuleji zabrzdit a ihned zapnout varovná
výstražná světla.
Ideální
je samozřejmě dojet až k nejbližší SOS hlásce, odkud můžete (pokud
je hláska funkční) zavolat na linku pomoci - sedí zde vyškolení
dispečeři, kteří se Vám pokusí na dálku pomoci. Pokud sami
nenáhlásíte na linku 158 nebo asistenční službu ŘSD - 800 280 281,
že stojíte s poruchou na dálnici, podle předběžného odhadu za Vámi
vyšlou světelnou šipku, kterou vaše vozidlo označí jako překážku
provozu na dobu nezbytně nutnou. Bohužel, na našich dálnicích se setkáváme v mnoha
případech s absolutní ignorací těchto základů bezpečnosti. Nejenže
lidé vůbec nevystoupí z auta, ale ani se neobtěžují označit vozidlo
výstražným trojúhelníkem. V lepším případě prostě jen pustí varovné
blikačky a tím je pro ně problém vyřešen. Ano, někdy se stane, že
vozidlo "bylo" označeno trojúhelníkem, ale hned ho nějaký řidič
přehlédl a rozšmelcoval. To se bohužel stává a člověk v tu chvíli
děkuje bohu, že to odnesl jen ten trojúhelník a ne vaše vozidlo.
Jezdím po dálnici denně minimálně 100 kilometrů a dnes a denně vidím
odstavená auta na krajnici a jen minimum jich je řádně označeno. A
to i za snížené viditelnosti nebo tmy. Alb Albrecht I 2017 |